Pro někoho na Vánoce brzo, ale já zrovna včera večer, stále brzy, ale už tma, říkala Martinovi, jak by byl ten podzim se zimou depresivní a chmurnej, kdyby těch Vánoc nebylo. Jo, patřím k lidem, který je řešej už od záři, října. Se zálibou si prohlížím dekorace v letácích, s nadšením hromadím dary, dárky a dárečky.... Martin říká, že jsem takovej mraveneček. No, vlastně to docela trefil.
Taky už se nemůžu dočkat listopadu, kdy se pustím do prvního cukroví, po letech u nás byt bude zase vonět perníčkem.
Letošní Vánoce budou stejné, ale přeci tak jiné.
Stejné v tom, že je zase nebudeme trávit v Čechách (už počtvrté!), jiné v tom, že se snad zase v rámci možností v klidu najím... minulý rok jsem u večeře kojila, a nejspíš jsem se i zvedla předčasně, tak snad se těch Vánoc letos dožiju!
Ale co bude naprosto největší novinkou pro všechny zúčastněné, bude živý stromeček (s certifikátem FSC pokud možno)! Vlastně vůbec nějaký, jelikož ty papírové a miniplastové kýče se snad ani počítat nedají.
A jsme u toho. Nemám ozdoby. Jenže ozdoby nejsou věc jentak ledajaká.... jednou frčí modrostříbrná, jindy, zlatá, jindy červená... jednou tohle, jindy ono... a mně je to fuk! Všechny módní stromky mi přijdou sterilní a neosobní... jsou krásné, to zas nechci urazit vaše stromečky, ale já takové domů nechci.
Odjakživa pamatuju stromeček, co hrál všemi barvami a ozdobami. Čokoládky, Arabesky, slaměné, plastové, skleněné, kovové, ve školce vyráběné, koule, blikačky, třásně.... a hvězda! Na stromeček u mě prostě vždycky bude patřit hvězda!
Tak jsem dostala takový nápad... pomůžete mi vytvořit stromeček, co má duši? Stromeček, u kterého si řeknu: "Ááááá, tahleta ozdobička, ta je od té a té, vyrobila/koupila/darovala ze svých ozdob, protože....".
Samozřejmě nemusíte, a budu vás dál mít ráda, i když tento článek přejdete bez povšimnutí. Ale každý dopis/balíček ozdobou a psaným slovem (však jsme blogerky, ne?! :) ) mě neskutečně potěší. Hlavně mi tam nezapomeňte napsat zpáteční adresu!
Pouze technická. Pokud se chcete této charitativní akce účastnit, je třeba to učinit tak, aby dopis došel do 17.listopadu (mimochodem, jak jistě víte, datum narození našeho potomka, takže to můžete vzít jedním vrzem a rovnou mu popřát všeho nejlepšího a ještě 100x tolik, a to se vyplatí!), později už totiž v Čechách, kam budou dopisy směřovat, nebudu přítomna.
Původně jsem chtěla, aby to bylo pro mě navíc ohromné překvapení a jako prostředníka jsem chtěla jmenovat Klávesnici... můžete si všimnout, že odkaz chybí. Blog byl totiž zrušený. Je mi to neskutečně líto, Klávesnice, jestli to čteš, měla bys vědět, že k Tobě jsem vždy šla první. Předběhla jsi dokonce i Padesátku s Helgou a to je skoro jako bys vyhrála olympiádu! (A vy, ženský, se opovažte kdy něco rušit!). Ať už ses tak rozhodla z jakéhokoli důvodu, držíme Ti palce, ale budeš nám tu chybět.... a věřím, že to množný číslo je namístě.
Mimochodem... ráda bych pak v Novém roce o našem stromečku a vašich dopisech napsala článek... tak budu doufat, že nebudu dělat, že tenhle článek nikdy nevyšel. (Moje druhý, přízemní já, mi tu celou dobu sedí na rameni a říká, jak jsem hloupá, bláznivá a naivní.... ale já mu ukážu! A nebo taky ne :D)
Tak šťastný a veselý! :D
