Uplynulé dva měsíce jsem stále dokola řešila otázku "Kam s tím?". S čím? Zasvěcení možná tuší, že mluvím o krabicích na pájení. O těch pověstných krabicích, kterým jsem již věnovala tolik nenávistných pohledů a tolik ne zcela slušných slov. Nicméně tato otázka byla ke spokojenosti všech vyřešena přestěhováním do našeho nového domova. V našem domečku se totiž nachází tajná skrýš, kterou jsem neobjevila ani při realitní prohlídce. Naprosto perfektní místo, jelikož manžel má radost, že jeho krabičky mají svou komůrku a já mám radost, že nám nehyzdí náš malý, ale krásný prostor k bydlení.
Nicméně!
Vyvstala mezi námi nová otázka, vskutku nerudovská: "Kam s ním?" S čím? S košem na prádlo.
S košem na prádlo, který mezi nás vrážel klín už v Praze. Podle mého názoru, a domnívám se, že to je názor zcela správný, patří koš na prádlo do koupelny. Tím spíše, pokud se v koupelně nachází i pračka. V tehdejší koupelně nebylo přílš mnoho míst, kde by mohl být prádelní koš umístěn. Pod umyvadlem zůstávala však část místa nevyužita a s tím jsem hodlala naložit. Bylo třeba sehnat úzký koš. Provedeno za pomoci Ikei. Koš umístěn do koupelny pod umyvadlo. Určitá část však vyčuhovala. Nijak však nepřekážela, a pokud někomu snad přeci jen zabírala 10 cm životního prostoru, tak tuto skutečnost převyšoval fakt, že koš na prádlo patří do koupelny, ku pračce. Jak možná tušíte, u manžela jsem se s pochopením nesetkala, jelikož právě jeho koš na prádlo životně omezoval. Ze hry "kdo má větší trpělivost" a přemísťování koše z koupelny do ložnice, z ložnice do koupelny, a tak dokola, jsem vyšla jako vítěz. Neměla jsem z toho radost, protože mi mimořádně nešlo o výhru, ale o čistou účelovost a praktičnost umístění koše na prádlo. V neposlední řadě prostě čuchat špinavý prádlo v ložnici nebudu.
Znovu ta samá otázka vyvstala před týdnem, když jsme se nastěhovali do našeho nového domečku. Situace se odlišovala jednou věcí. Pračka je v kuchyni. Nicméně! Vedle toho, že dle mého názoru koš patří do koupelny, se stačilo na vteřinu zamyslet. V případě, že bude koš na prádlo v přízemíčku u pračky, nebude se poté po celém prvním patře válet špinavé prádlo, které si člověk svlékne v koupelně? Bude. O pravdivosti této myšlenky mě přesvědčil první týden, během něhož byl koš na prádlo na přání manžela skutečně dole v kuchyni u pračky. Hru pro jednoho člověka, hru "na sběračku", jsem vydržela jeden týden. Poté koš na prádlo putoval (jako znamení kompromisu) na půl cesty, do mezipatra. Nicméně i zde manžela připravoval o příliš velkou část životního prostoru. A protože prostě špinavý prádlo prostě v ložnici čuchat nebudu.... zbývala koupelna, kde si nyní náš košík po dlouhých peripetiích spokojeně lebedí a každý den místo mě sbírá špinavé spodky a svršky... a tak to má být!
V rámci průzkumu veřejného mínění se Vás ptám, jak se k této otázce stavíte Vy? (Slibuji, že se vás nezřeknu ani v případě, že odpovědí nebude koupelna...)
Naprosto souhlasím s umístěním paní "domácí" koš na špinavé prádlo patří do koupelny. Ale naše malá v tom má ještě větší jasno, špinavé prádlo patří rovnou do pračky
OdpovědětVymazatMy měli vždycky škopek pod vanou a ještě tam táta udělal skvělá dvířka, aby to špinavý prádlo nehyzdilo okolí. A pak jsem se přestěhovali a vana je od zdi ke zdi...
OdpovědětVymazatA koš v koupelně pod oknem, vedle umyvadla. A na koši jsou škopíčky, hrnec na batikování, ve kterém mám všechny kartáče, je tam hromádka uklízecích hadrů a do koče se tek dává jen prádlo, které neperu tak často, jako povlečení (to si nechávám na slušné počasí, doma ho neusuším), posmrkané plíny a kapesníky na vyvářku a sem tam něco na ruční praní, to vezmu vždycky najednou, když jsem hodně motivovaná. Jo a pleteniny, to taky peru jen jednou za čas.
Ovšem pod umyvadlem stojí kýbl, kam přijde běžné prádlo. A je nás pět, takže kyblík je tak třikrát týdně úplně prázdný. Někdy mám pocit, že peru furt