Říkám manželovi každou sobotu a neděli. Rána nesnášíme.Přímo je bytostně nenávidíme, a tak je alespoň o víkendech s chutí vymazáváme ze života. Závěsy odtahuji po poledni s pocitem viny, jelikož už jsem mohla mít navařeno, uklizeno a už si užívat slastného víkendového pocitu. Manželovo svědomí se neozývá ani z dáli. Obávám se,že všechny důležité životní události se tak budou muset odehrávat odpoledne, ba dokonce ještě lépe navečer. Já se narodila ve čtyři. Ráno. Vzhledem k tomu, že manželův doprovod požaduji v dobrém i zlém, jak mi v říjnu ochotně a dobrovolně slíbil před starostou, doufám, že ranní porody se nedědí a naše budoucí (stále imaginární) mláďátko se bude o slovo hlásit nejdříve až "po o".
Víkend uteče rychleji, než kterýkoli Jamajčan a přichází rána v podobě rána. Ráno má pro nás skutečně co dočinění se slovem rána (bum). Ťafka mezi voči, po které se pomalu a nejistě sbíráte a horizontální polohu se snažíte změnit opět ve vertikální. Alespoň částečně. Zbytek procesu je dokonán během cesty do práce (kde se někteří tajně či netajně snaží opět o polohu horizontální).
Někdy před více než deseti lety jsem pojala myšlenku, že bych už ráda byla v důchodu. Proč chce být ještě ani ne patnáctileté děvče důchodkyní?
Uvažuje takto: Nebudu chodit do práce, ale peníze chodit budou. Už "to" nebudu mít. Výši důchodu nebo únik moči ani ne patnáctileté děvče neřeší. Dnes bych si dovolila přihodit, že v důchodě nemusíte vstávat. Přesto jsou starší lidé vyhlášeni tím, že vstávají brzo. Takže v důchodě se vám asi vstávat chce. (Moje úvaha je patrně stejně kvalitní jako ta před více než deseti lety a někde v hloubi duše to vím. Nechte mi však mé dětinské iluze, ještě aspoň chvilinku.)
Vaše budoucí šťastná důchodkyně Marťa, 26 let
Tak já tady čekám ódu na vysočinu, turisťák a nebo jitrnici a Ty si klidně přijdeš s tím, že se Ti nechce vstávat
OdpovědětVymazatNo, to já taky znám.
Moje babička říkávala, že nejkrásnější flek na týhle planetě je postel.
(kruci, teď najednou vím, že už jsem to někde do komentu psala, tak doufám, že ne Tobě, abych se neopakovala)
Moje maminka je tedy důchodkyně podle Tvého gusta
Ona teda ráno vstává, páč už jí všechno bolí, ale zatopí, navaří a jde si zas lehnout.
Někdy obědvá s tátou v kuchyni, ale když je velká zima, vůbec se nerozpakuje vzít si oběd do postele.
Televizi má před sebou, knížku u ruky a co víc člověk potřebuje ke štěstí, že?
Ale to jen teď, když není na zahradě co dělat.
Ještě má tak měsíc na odpočinek a pak nastoupí do záhonů a bude plít, sázet, sít, orat... A pak sklízet a pak zase odpočívat Hele, vidíš, možná proto jsme my lidé v zimě línější a unavenější. Ona si to tak příroda zařídila kvůli zemědělským pracím
Ty toužíš po dítěti a nesnášíš vstávání? Tak to ti radím ( z vlastní bohaté zkušenosti ), aby sis žádné nepořizovala. Protože s dítětem se dobrých několik let pořádně nevyspíš.
OdpovědětVymazatVřele souhlasím s předešlým prohlášením, že nejlepší místo na světě je - vlastní postel. :) Fakt nejradši za celý Boží den mám ten slastný pocit, když se do ní svalím. :)K těm iluzím o důchodu, ve kterém sama taky ještě nejsem, a mám důvodnou obavu, že se ho nikdy ani nedočkám - dovol mi vyjádřit vtipnou obavu, zda si opravdu myslíš, že za 39 let na tom bude sociální a důchodový systém tak dobře, aby při neustále se zvyšujícím nárůstu stárnoucí a zároveň se snižující novorozené populace...tak dobře, aby ještě nějaké důchody stát pravidelně penzistům rozesílal...? Tahle představa mne začíná docela vážně zneklidňovat...Je fakt, že mladí nevědí, kdy by vstali, ale pokud budou mít vůbec to štěstí, a zhuntovaní se dožijou stařecké nespavosti, pak budou vděčně vzpomínat, jak v mládí vyspávali... :))Já, když jsem ve svém raném věku začala menstruovat, byla jsem vychována v duchu - jsi žena, dárkyně budoucího života. Jsi žena se vším, co k tomu patří a buď na své ženství hrdá. Nikdy mi to nevadilo, i když jsem si to kolikrát tedy zrovna moc neužívala. A dnes vyděšeně hledím, že další generaci dívek TO obtěžuje...!! A dělají vše pro to, aby násilnými zásahy menses ve svém těle zeslabily, umenšily, nejlépe potažmo zcela zlikvidovaly. Netuší, jak strašně moc do svého organismu zasahují a jak se jim to v budoucnu může vymstít... Divná doba.
OdpovědětVymazatNo já asi neznám nikoho, kdo miluje vstávání
OdpovědětVymazatMy například dneska vstali až po 12 a vůbec mi to není blbéAle u nás doma se v poslední době děje zajímavá věc - přítel nemůžu spát a tak vstává ve 3 ráno a fičí do práce...nechápu, já si klidně chrupkám dál.
Chápu a souhlasím! Moc hezky napsané a užívej si to, dokud nejsou ta mláďátka!
OdpovědětVymazatJoo..já to vidím úplně stejně! A přítele taky budím až k poledni...akorát mě ráno nebaví moc dlouho ležet jen tak v posteli...ale jak přijde pracovní den, to by se spalo!
OdpovědětVymazatHezky jsi pojala TT. Moc pěkně napsané
OdpovědětVymazat[1]: To byl článek předepsaný ještě z minulého týdne z práce, kdy nebylo do čeho "píchnout". Óda bude, ale až po odjezdu MamBy, teď povídáme, výletujeme, užíváme...[2]:Opravdu? To jsem nevěděla... Věřte, že své dítě budu milovat víc, než svou postel[3]: Nyní mám stejné obavy jako ty, ale před těmi deseti lety jsem přemýšlela o úplně jiných věcech. "To" mě na začátku obtěžovalo. Teď už jen jeden den v měsíci kvůli bolestem, kvůli kterým nemohu fungovat. Jinak už to vážně neřeším...[4]: My tedy zrovna dnes v osm, ale také jsme včera šli zrovna ve stejnou dobu spát... včerejšek byl náročný.[5]:Děkuji, Kosmo![6]:Je pravda, že mně se také občas samé![7]:Moc děkuji
OdpovědětVymazatJá také měla strašné peklo každé ráno a dodnes mám, ale nejvíc mě to odtěžuje v létě, kdy mám bohatý program a chci toho hodně stihnout. To chodím spát mezi 9 a 10 večer a vstávám okolo 5-6, kdy teprve vyhází slunce a aspoň není tolik horko....
OdpovědětVymazatNaštěstí jsem se důchodu dočkala celkem ještě v pohodě, ale nejsem ranní ptáče. Spím 8 i 9 hodin a doufám, že si to budu ještě nějaký čas užívat. Nikdy jsem vstávání neměla ráda, a jak se říká, že si člověk zvykne, tak nezvykne, já ne ☺
OdpovědětVymazat[8]: Ke komentáři číslo dvě Já svoje děti kojila v posteli, jen to přebalování tam nebylo ideální, ale i to se dalo zvládnout
OdpovědětVymazatKdepak, vylézat z postele kvůli děcku, to není nutný