pátek 15. července 2016

Work and Travel USA

Víte, že před čtyřmi lety jsem touhle dobou měla ráno a začínala svůj pracovní den na druhém konci světa?
Jako mnoho dalších studentů jsme se tenkrát s kamarádkami rozhodly, že bychom rády využily svého studentského statutu a podívaly se do USA díky programu Work and Travel. Mně to v hlavě rejdilo už dlouho... ale pak jsem našla Martina a váhala, jestli chci někam odjet na několik měsíců. Martin to vyřešil za mě, prostě řekl "Já chci, abys jela. JEĎ!" A já jsem mu za to moc vděčná. I přesto, že odlet jsme obrečeli, i přesto, že jsem tam byla trochu "out" a vrátila se s pocitem, že USA už nemám potřebu navštěvovat.
Přesto jsem jedinou minutu nelitovala.

Skoro tři měsíce jsem měla možnost pobývat v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu a další tři týdny cestovat po USA.
Přidělili mě do kuchyně- krájení,loupání atd. Po třech dnech jsem ale zaskočila do oddělění housekeepingu (pokojská), kam jsem chtěla přeložit, jelikož v kuchyni mě pořád bolela záda.
Další den už jsem si to nakráčela k nádherným srubovým apartmánům, které jsem uklízela po zbytek mého pracovního pobytu. A nutno říct, že mě to opravdu bavilo a bylo mi tam dobře. Poznala jsem spoustu lidí, mluvila se spoustou milých hostů. Namátkou si pamatuji jednu paní s rodinou, se kterou jsme se bavili anglicky, dokud se mne paní nezeptala odkud jsem. "Z Čech". "Ale to já taky!". Paní byla Češka provdána za Američana a zrovna s rodiči cestovali po Spojených státech.
Jiná rodina, americká, z Washingtonu, se se mnou bavila tak dlouho, až jsme si vyměnili adresy a paní mi jen tak vložila do ruky 20 dolarů, prý na cestování. Dodnes se máme v přátelích na Facebooku.

Nejen hosté mi v paměti utkvěli. Někteří spolupracovníci zůstali i v srdci. Taková Jane z Vietnamu se mnou dokonce jela na výlet i přesto, že na tom místě už byla. A před necelými dvěma lety nás dokonce s její sestrou na pár dnů navštívily v Praze, kde jsme jim poskytli nocleh a pravé české pohoštění (mimo jiné jsme v září připravili Vánoce). Už tenkrát jsme plánovali, že je také navštívíme v jejich domovině, a já věřím, že jednou se tak skutečně stane.


Jako americký housekeeper nikdy nevíte, co vás uvnitř čeká. Někdy se máte sakra co otáčet a prázdný stůl bez jediného dolárku vás prostě donutí myslet si něco o nevychovaných prasátkách. Někdy není co uklízet a přesto máte na stole aspoň vysypané drobné. Někdy je drobné hodně štědré... a vy pak na záchodě zjistíte proč. Specialita spousty amerických resortů je totiž absence záchodové štětky. Takže leckdy jsem hnědou mísu chápala... zevnitř. Dobře, tak i zvenku, je to pořád záchod... ale jak dojde k tomu, že je zvenčí znečištěná vana... na to jsem nepřišla doteď.
Jako housekeeper si můžete přijít i na jiné věci, než na peníze. Nejkurióznější dýško vidíte na horní koláži. Klient ke spoďárům zanechal i vzkaz, kde nezapomněl zmínit, že jsou nové, nepoužité. Jiní lidé nechávají třeba zbytky jídla, ti taktnější v originálním balení. Pak jsou tu poklady ukryté pod postelí- třeba funkční hodinky nebo krásná magnetka.

Jako zaměstnanci resortu jsme se mohli zdarma účastnit pořádaných výletů, kterých jsme tak podnikli nespočet. Nejen tímto způsobem autobusem, ale i na vlastní pěst stopem. Stopování je v Yellowstone pro zaměstnance naprosto normální. Pamatuji si, jak jsem jela takto na korbě, kde jsme dokonce seděla na židli!
Co vám budu povídat, Yellowstone je nádherné místo na zemi a nelze dostatečně popsat. Je to místo plné úchvatných gejzírů a divoké přírody. Je pro mě až neuvěřitelné, že zrovna já jsem tam mohla být a zažít Yellowstonskou atmosféru na vlastní kůži.







Po ukončení práce v Yellowstonu nás čekalo velké americké dobrodružství. S kamarádkou jsme se přidaly do party ke dvěma mladíkům. My byly rády, že jsme zvládly koupit letenky do New Yorku, a oni, jako zkušení cestovatelé nám tedy přišli více, než vhod. Pronajalo se velké auto, kterým jsme postupně projeli přes Salt Lake City, San Francisco, Los Angeles a San Diego až do Las Vegas.


Cestou jsme navštívili takové národní parky, jako je Seqouia NP, Arches NP, Grand Canyon nebo Bryce Canyon. Spali jsme buď v motelu nebo rozděleni na skupiny: holky v autě a kluci pod širákem.


V Las Vegas jsme se s pánskou společností rozloučily a letěly směr New York, kde jsme byly s dalšími lidmi ubytovány ve sklepě. Zní to hůř, než to ve skutečnosti bylo! Tento několikadenní nocleh jsem sehnala díky Martinovu kamarádovi Petrovi, který se zrovna odtamtud přestěhoval, tuším do Peru. Petra jsem dokonce měla poprvé možnost vidět v Praze před naším odjezdem do Anglie. Přijel na víkend. Přesně takhle si představujete cestovatele. Zarostlý, hodně ležérní, staré auto... ale zanechá ve vás takový zvláštní dojem, hezký dojem, pohodový dojem.


Program Work and Travel opravdu vřele doporučuji všem vysokoškolským studentům.
(Varování: V případě USA je zde opravdu velké riziko nárůstu vaší váhy! Mě se netýkalo, ale nejen, že se týkalo mých spolucestujících kamarádek, ale i prohlížení fotografií minulých i současných účastnic tento fakt potvrzuje.)

A kdo dočetl až sem.... tak se dozví, že i díky této zkušenosti jdu v pondělí do práce!! Kariéra zn. pokojská pokračuje Úžasný
A víc Vám zatím neřeknu... ale vyzerá to stráášně super!!

16 komentářů:

  1. Ráda jsem s tebou procestovala trochu té Ameriky a v pondělí vykroč tou správnou nohou, držím palce

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Děkuji! Jsem asi momentálně jediný člověk v širokém okolí, který má v pátek radost z toho, že jde v pondělí do práce

    OdpovědětVymazat
  3. Vždycky jsem tam chtěla jet, fotky vypadají hezky a tvoje drahá polovička je chytrá, když tě donutil jet.

    OdpovědětVymazat
  4. O tohle jsme my letití přišli. Taky bych takto cestovala, jsem dobrodružná povaha. Plánovala jsem výlet do Tróje a že je tam nebezpečno, až na místo nás měla dopravit helikoptéra. Jenže jsem zůstala sama a sama samička - to mě nebaví

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: To ano, má polovička je velmi chytrá palička, to já vím [4]: To jsi tedy dobrodružná! To já zase takto nejsem... do těchto končin už bych nejela ani zadarmo.
    My jedeme zítra všichni poprvé tady k moři! Má být hezky, tak už se těším, možná se odvážím a svlažím aspoň nožky

    OdpovědětVymazat
  6. Tak já tady prolétávám článek a vztekám se, že vím prd o pohovoru a jupíííí, ono to je na konci zmíněné, takže jsem si mohla článek vychutnat znovu, pořádně a s úsměvem.
    Gratuluji, Marti

    OdpovědětVymazat
  7. Páni, velká cestovatelka!
    Překrásný fotky i povídání .

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to je paráda, super pocestování, díky za fotečky!!!!

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Baru, děkuji... tak musela jsem udělat nějakou předehru, nejsme na Facebooku, abych tu psala jenom "Mám práci, jupííí" [7]: [8]: Viď...já na ty fotky nikdy nepřestanu koukat s údivem a to jsem je viděla už tolikrát.[9]: Není zač, jsem ráda, že se líbí

    OdpovědětVymazat
  10. Mooooc krásné povídání okořeněné zkušeností a to se cení, kouzelné fotografie a musím říct, že nejvíce mě na začátku nadchnul tolerantní partner...vynikající volba     
    Držím palce v novém zaměstnání     

    OdpovědětVymazat
  11. Zdravím do Anglie a odpovídám na tvůj nový článek sem, páč když pod něj kliknu na celý článek, objeví se "stránka nenalezena" a nejde přidat komentář. Tákže: Tvoje práce vypadá, že je v pohodě, ale kdybych byla na tvém místě, nejspíš bych padala na hubu únavou. Zrovna nedávno jsem vyslechla historku, jak si kolegyně mé mámy chtěla přivydělat jako pokojská ve velkém hotelu. Vzdala to za dva dny .
    Přeji ti, ať se ti tam líbí a ať už opary nezlobí .

    OdpovědětVymazat
  12. Super xO
    Jsem študentka oboru hotelnictví,tak doufám,že zažiju ta pár let něco podobného. Teď se jenom šprtat anglinu xD
    Snad jsi dopadla v práci dobře a jednou se posuneš někam hodně - hodně vysoko a bude z tebe něco jako "profesionální superpokojská",nebo jenom nějaká ubohá velemanažerka. Veškerá ubytovací střediska z celého světa budou stát o tvoji práci a ty si můžeš vybírat jenom ty nejlépe placené ^^ xD

    OdpovědětVymazat
  13. Lidé jako ty jsou pro mě inspirací! Každý rok jezdím na drobné brigády do Vídně a přesně tohle mi dodává odvahu to rozšířit ještě dál. Letos piluji angličtinu a dělám konečně (snad ) řidičák. Naložím psa a jedu... smekám!

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: To mě těší...nicméně si myslím, že já jsem ten poslední člověk, který by mohl být pro někoho inspirací Ale jo, Work and Travel se mi povedlo, tak tam to teda beru    Já už si taky nad tu angličtinu musím sednout....je to furt hrůza. Tak držím pěsti na řidičák. Já ho sice mám od 18ti, ale víceméně od té doby neřídím. rozklepaná Felicie bez posilovače a nervozní řidiči mě zkazili požitek z jízdy a od té doby se prostě bojím.

    OdpovědětVymazat
  15. I found this page on 18th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

    OdpovědětVymazat

Pod stromečkem

Jsem si říkala, že tohle téma vám sem cpát nebudu, protože to je nudný, trapný, nikoho to nezajímá a ještě byste určitě záviděli. (Hele, cho...