neděle 27. března 2016

Co je ve vztahu "normální"?

Leckteří už víte, že si již několik let žiji spokojeným partnerským, a dokonce několik měsíců i manželským životem. Na některé věci máme s manželem společný názor. Díkybohu, jinak bychom si už patrně dávno zamávali na rozloučenou. Jedná se totiž o věci poměrně zásadní. Přesto však zjišťuji, že některým lidem můžeme připadat jako mimozemšťani...

  • Vřelý kontakt s "ex"- ano či ne?
Pokud jeden vztah skončí a začne nový, je povolen kontakt s partnerem ze vztahu minulého? Kontakt přes internet, přes mobil, schůzky v kavárně? Já před tuto otázku byla postavena jednou. Přemýšlela jsem nad tím, ale svého "ex" jsem nakonec ze života vymazala. Stačilo si položit jedinou otázku? Líbilo by se ti, kdyby se tvůj přítel bavil nebo scházel s bývalkou? Jelikož jen při té představě si nebo jí trhám vlasy, odpověď zní ne a ne a ne. Ano, v odpovědi na tuto otázku hraje velkou roli míra žárlivosti, ale vedle toho v zásadě nevidím důvod, proč s bývalými partnery udržovat kontakt, pokud s nimi nemáte něco společného, něco jako třeba dítě. To je věc jiná a partner druhého partnera zkrátka přijímá v rodinném balení.
V zásadě tak mohou nastat tři situace. Oba partneři si přejí pálit mosty, pak je situace vyřešena. Stejně tak, když je to oběma partnerům ukradené, a oba dál vztahy s bývalými udržují. Pokud je však jeden pro a druhý proti, z výše uvedeného vyplývá, že pochopení ode mě dostane spíše ten palič.

  • Kontakt s přáteli opačného pohlaví?
Tady vocaď pocaď. Popřát si k narozeninám, pomoci si v nesnázích... fajn. Ale kafíčka nebo neustálé volání... to by mi už vadilo. Já si vzala vlka samotáře, takže mluvím v rovině hypotetické, ale já sama jsem se v době našeho setkání velmi často stýkala s partou složenou téměř výhradně z opačného pohlaví. Což se vlku samotáři samozřejmě nelíbilo. Co nechceš, aby činili jiní tobě, nečiň ty jim... a kontakt jsem tak omezila na to občasné napsání na sociální síti. Protože takovou jeho bandu mladých holek bych asi nerozdýchala.

  • Volný přístup k mobilnímu telefonu?
Na toto téma jsem s kamarádkami vedla dalekosáhlé debaty. S manželem jsme totiž komunisté, ale jen domácí. U nás doma totiž platí, že co je moje, to je tvoje, co je tvoje, to je moje. Vedle společného jmění manželů máme i jakési společné telefony. Samozřejmě že každý má "svůj" telefon, se svým číslem... ale kdykoli si ho ten druhý může vzít, zavolat si nebo poslat smsku. Bez ptaní. A klidně ať ho projede rentgenem, protože v něm stejně není nic k nalezení. Pokud si někdo bedlivě střeží mobil před vlastním partnerem, má k tomu asi důvod...
Pro upřesnění: Neprobíhá to u nás tak, že si pravidelně projíždíme mobily... naopak, můj mobil manžel v ruce možná ani nikdy neměl (zato já ten jeho pořád od dob, co má ajfouna...) ale ví, že kdyby si ho vzal, nemrknu okem. Kdyby mi vstávaly vlasy hrůzou, tak by asi bylo něco špatně.

  • Společné jmění manželů i partnerů?
Finance jsme neřešili už od začátku našeho vztahu. Když jsme byli oba a na koleji nebylo ani co řešit, nikdo neměl nic. Ale po půl roce Martin začal vydělávat a nastěhovali jsme se do podnájmu. Aniž bych o cokoli žádala, bylo pro něj naprostou samozřejmostí, že jeho výplata je i moje výplata. Větu: "Dneska platíš ty nebo já?" neznáme. Vše bylo placeno z našeho Martinovo účtu. Stejně tak později moje výplata byla i naše výplata, moje spoření bylo naše spoření.
Naprosto nepochopitelné jsou pro nás navíc případy, kdy jeden z partnerů je například lektorem angličtiny a druhý mu za jeho lekce musí platit.
Společné finance beru jako projev důvěry, jako vyjádření, že spolu chceme žít napořád. Spoustě z Vás se to bude zdát jako bláznovství, ale u nás je to tak naprosto normální. Možná i proto, že stejně normální to bylo a je i u mých rodičů.

Ještě dodám, že výše zmíněné postoje jsem začala zastávat až s Martinem. Předchozí známosti probíhaly jinak právě z důvodu, že nebyly s vyhlídkou "napořád".


Měla jsem v úmyslu dopřát Vám možnost pouze několika "kliků" v anketě, ale protože se opět projevilo mé blogové analfablbství a já nevím, jak to provést, budu ráda, pokud mi Váš názor, případně jak to chodí u Vás doma, napíšete!

A abyste to věděli, tak Vám přeju pěknou neděli :-)

15 komentářů:

  1. I v tomto máme mnoho společného. Ty telefony i peníze přesně. Prostě v praxi se zastupujeme a užíváme vzájemně. Hádky o peníze dělají zlou krev. Zase príma článek!

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Děkuji, Kitty Takže, jak jsi povídala, že bys hospodářovi zaplatila, že by tě odvezl do toho divadla, tak to s ním tak horké nebude, viď?

    OdpovědětVymazat
  3. Ex nikdy Jednou se sešel s ex a my si pak museli vyjasňovat, co je intimita a co ne. Polibek na přivítanou, na seznámení a podobně, jsem schopná snést, ale držení se za ruce u kávičky někde v hospodě? Tak to ani náhodou...
    Takže když nevěděl, že dvouhodinové něžné držení (najmě když mě nedrží) NE, tak smůla, zapomeň... Na jednu z nás a vyber si Naštěstí si vybral správně Ale kdybych já tu mrchu přísavkovou někde potkala...
    Přátelé obou pohlaví? Tak jo, ale ti společní. Máme jich celkem dost
    Tedy, já jsem víc vykecávací, takže mám i pár virtuálních přátel a ti jsou povoleni, protože...
    Telefony...
    Nemám telefon zaheslovaný, heslo na počítač mám kvůli dětem, vím ho já a můj drahý, na mail i na hry, kde se vykecávám, mám stejné heslo a můj drahý ho klidně občas použije.
    Já jeho hesla z nám taky, jenže co bych lezla na jeho herní profily, když mám svých dost A telefony jdou z ruky do ruky. Bez problémů
    Finance máme vlastně rozdělené, co se za čí peníze pořídí, to stejně slouží všem, tak je to fuk Kdo zrovna má prachy, tak platí. Kdo nemá, kouká Hele, to je asi všechno

    OdpovědětVymazat
  4. Vřelý kontakt s ex jsem zatím řešit nemusela, jelikož žádného nemám. Ale pálit mosty a tvářit se, že toho člověka neznám, když jsem s ním strávila nějaký ten pátek v tom nejintimnějším vztahu, jaký existuje... Takže asi jako u všech ostatních případů - všeho s mírou. Kamarády mít jako kamarády, telefony nelustrovat, ale ani nemít za posvátné a peníze.. nad tím jediným váhám. Asi záleží, jak moc tomu druhému důvěřuješ a jak moc důvěřuje on tobě - pokud je peněz dostatek, není co řešit, ale při finanční krizi to může být kámen úrazu  - místo aby jeden druhého mohl finančně podpořit, půjdou ke dnu oba.

    OdpovědětVymazat
  5. Uff, ještě že já takové složité věci řešit nemusím. Já vztah neměl, nemám a nikdy mít nebudu, protože jsem hnusný jako čerstvá zvratka na záchodovém prkénku.

    OdpovědětVymazat
  6. Vzhledem k tomu, že za sebou máme více jak čtyřicet let společného života, řešení "ex" je pasé. Kamarády máme většinou společné, peníze taky. Nikdy jsme neřešili, čí jsou peníze, prostě jsou naše. Mobil můžeme použít i ten partnerův, ale rozhodně v něm nepátráme po blbostech. V našem věku? ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: No nene! To bych mu teda taky dala co proto, a jí jakbysmet
    Společní kamarádi jo, Martinova svědkyně byla jedna z mých nejlepších kamarádek, tak to povoluji taky :)[4]: Člověk míní, život mění. Já také smýšlela mnohem dříve trochu jinak, ale když dojde ke konfrontaci s názorem druhého partnera, je třeba si věci ujasnit. Žádný názor není špatný, jen je více než dobré, když ten určitý zastávají oba dva.  Jinak jsem se dostala na tvůj blog a moc ti fandím! další mladý pejskař (já vím, nejen), který to má v hlavě srovnané :)

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Uznávám, že tady už je to trochu něco jiného. Babi s dědou mají také společnou kasu, ale děda vždycky nadává, když chce babi utrácet :) A u mobilu je děda rád, že ho jenom zvedne a zavolá

    OdpovědětVymazat
  9. Ne, ne, ne, ano. Nikdy by mě ani nenapadlo sáhnout na polovičákův telefon nebo si nedej Bože číst jeho SMS. To by byl, dle mého skromného bezvýznamného názoru, projev nedůvěry vůči němu. Je to asi stejné, jako kdyby mi někdo vlezl do mailu nebo do FB zpráv, byť tam vůbec nic zajímavého není .

    OdpovědětVymazat
  10. Tak já vážná vztah nemám a ani tohle zatím nemusím řešit, ale můžu sledovat na rodičích, že to mají tak nějak úplně opačně
    Jasně, nemají přes sebou co skrývat, to je snad jediný bod...

    OdpovědětVymazat
  11. Jako mimozemšťané mi určitě nepřipadáte - naopak Když je ve vztahu vidina "napořád", tak se spousta věcí tak nějak změní... a většinou k lepšímu. Proto si myslím, že ani v dnešní době není manželství jenom nějaký "kus papíru". Tak ať se máte stále tak krásně!

    OdpovědětVymazat
  12. Čoveče, ani bych neřekla, že tohle někteří lidé mohou považovat za normální a nedívají se na mne divně, když tohle říkám Krom toho telefonu, ten si chráním, i když v něm nic nemám (kvůli mámě atd., prostě zvyk je zvyk), ale na požádání s tím nemám problém - jakože si od mne napíše, zavolá atd. A peníze automatikcy převádím svému partnerovi, jen si nechám nějaké kapesné :) A to na mne lidi koukají jako na zjevení :)

    OdpovědětVymazat
  13. [9]: Díky za tvůj názor, avšak pro mou představu o zvycích ostatních významný![10]: Pokud se na tom shodnou oba a jsou oba šťastni, tak není co řešit :)[11]: Děkuji Taky patřím mezi ty, kteří manželství stále připisují určitou hodnotu.[12]: Tak to my tedy nekoukáme, ale přikyvujeme. Taky máme momentálně jen jeden účet :)

    OdpovědětVymazat
  14. Jak to vidím, asi máme naprosto obrácenou vztahovou filozofii.
    Do přítelova mobilu bych si netroufla bez dovolení vlézt. To je jako otevřít dopis nebo prohledávat kapsy saka...
    Vřelý kontakt s ex udržuju - pány jsem seznámila, byli jsme několikrát i s dalšími přáteli na společné dovolené. Nikdy jsem se neptala, jestli to vadí. Prostě tu byl dřív.
    Přátelé opačného pohlaví? Nežádám o povolení. Zvlášť pokud jsou to jeho přátelé, se kterými mě seznámil
    No a společné hospodaření považuji i z organizačního hlediska za zbytečně problémové. Platí, kdo nakupuje, objednává a tak. Ale v restauraci se zvát nenechávám, ať si pan Špaček říká, co chce. I když poslední dobou, abychom číšníkům příliš nemíchali karty, platíme dohromady, ale střídavě. A zjišťuju, že mi to vadí čím dál tím míň, takže možná jednou...
    Nevím, jak bych snášela život s někým, komu by vadilo, že se s někým přátelím. Nejspíš by to mezi námi pěkně skřípalo. Ještě že je přítel takový kliďas...

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: To by asi skřípalo, protože byste to měli každý nastavené jinak. Ale pokud to oba vidíte stejně, je to v pořádku, ať je to tak či onak. Každopádně děkuji za přispění do diskuze, jak je vidět, praktiky domácností se liší jedna od druhé  

    OdpovědětVymazat

Pod stromečkem

Jsem si říkala, že tohle téma vám sem cpát nebudu, protože to je nudný, trapný, nikoho to nezajímá a ještě byste určitě záviděli. (Hele, cho...