Byl/a jsi tam?

Už už to vypadalo, že aktuální týma týdne zůstane bez mé odezvy. Sobotní hovor s kamarádkou mně však dal jasné znamení, když jsem jí mimo jiné odpověděla, že to musí zažít.

Teď k podstatě.

Určitě jste sami viděli mnoho lidí, kteří prostřednictvím svých triček hlásají svou lásku k něčemu. K čemukoli, nejmilovanějším však bývá New York. Někteří k obdivným prohlášením nepotřebují trička, neboť tato "fakta" hlásají přímo pomocí svých mluvidel.

Před třemi čtyřmi lety jsem odcestovala na pár měsíců během prázdnin do všemi vrstevníky milované a obdivované Ameriky, kde jsem poctivě vydělané peníze poté utratila za měsíc cestování. Během necelých čtyř měsíců pobytu "za louží" jsem si tak mohla udělat na Spojené státy americké svůj vlastní názor. A světe div se, ten sluníčkový vůbec, ale vůbec nebyl. Nesedla mi povaha mladých Američanů ve stylu sex, tráva, alkohol (Já, věrná příteli v Čechách, štěkající při jakémkoli pokusu na mě šmatat, striktní nekuřačka čehokoli, již po deváté hodině večerní padající únavou do postele...jsem tak byla značně "out"). Nevyhovovala mi ani tamější strava, o které se asi rozepisovat nemusím.

Jsem známá jako velice upřímný člověk. Z podstaty mé povahy jsem se tak nemohla zařadit do stáda nekritických obdivovatelů a zcela otevřeně jsem si po návratu dovolila říci, že Amerika jako taková se mi nelíbí a vím, že žít bych tam nechtěla. Tato vyjádření však na některé působilo jako červený hadr na býka, ba dokonce jako zvednuté záchodové prkýnko v táboře feministek. Proč? Protože Amerika je přece úžasná! Pokud se ale těchto zuřivých zastánců zeptáte na jednoduchou otázku: "A byl/a jsi tam?", odpověď je ještě jednodušší: " Ne."

A to je to o čem mluvím.... pokud se opravdu chcete prát za ty či ony názory ohledně určité země (a nejen země), nejdříve tam jeďte. Musíte to zažít, abyste své názory mohli hlásat i nadále a ti, co už tam byli, na vás jen nepřítomně nezírali a v duchu s úsměvem nevzpomínali, co že jim to ve škole říkali o té konformitě chování...

Nyní, o několik let později se zase nacházím v cizí zemi. Zase ve všemi obdivované, v Anglii. Anglie je českým lidem známá skvělými nákupy oblečení a téměř božskými platy. Na druhou stranu také neustálým deštěm a spíše vážnější povahou Angličanů.

To nebych nebyla já, abych to zase neviděla jinak, že? A tak vám řeknu, že ceny kvalitního oblečení tu jsou stejné (některé i vyšší), jako u nás, jen máte větší výběr. Platy jsou vyšší, ne však božsky, jelikož stejně jako jsou vyšší platy, stejně tak jsou vyšší i ceny bydlení či jídla. Naopak s tím deštěm to není tak mokré. Nevím, možná jsme v zázračně suché oblasti, ale v lednu jsem si koupila pláštěnku a ještě jsem ji neužila. Když už náhodou prší, tak v 90% jen mrholí, že většinou ani protidešťové pomůcky nevytahujete. A povaha Angličanů? Měli bychom se od nich učit, tedy od většiny.

Suma sumárum je na tom pro mou osobu Anglie lépe, než USA, ale víte, kdo je na tom stále nejlépe? Česká republika. Vážně. Je Vás spousta, kteří si na ni stěžujete a říkáte, že tam a tam by Vám bylo lépe. A byli jste tam? :-)

V budoucnu se vrátit "domů" rozhodně chci. Vím, jak je tam krásně a vím, že i od nás se můžou leckteré velké země v něčem učit. Toto silné uvědomění mi ale dala až Anglie. Nikdy nebudu litovat našeho rozhodnutí, protože až

budu říkat: "Čechy jsou báječné, to v Anglii.....", tak na otázku, zda jsem tam žila, abych mohla srovnávat, budu moci odpovědět "Ano." To zkrátka musíte zažít.