Tak mi naběhla žíla na čele i pod okem. Stačilo se "jen tak" podívat na pár psíků na webovkách českého útulku a z klidného nevinného stvoření je zuřící bestie neštítící se těch nejsprostších slov. Fakt, vyvěsit za koule do průvanu!! Nesnáším lidi. Nesnáším sobecký tupce, kteří plní útulky z důvodu vlastní tuposti, nezodpovědnosti a neschopnosti.
Tato hovada se pak zbavují dvanáctiletého (12!) kříženečka čivavy z důvodu "špatných sousedských vztahů".
Dále se můžete dočíst, jak se zříkají sedmileté feny křížence, kterou si vzali před pěti lety z útulku a doma jim porodila šest štěňat, přičemž jedním je dvouletý Míša, kterého se zbavují také. Evergreen všech evergreenů- zachráním útulkačku, abych ji následně nakryla a pomohla tak útulky naplnit o to více!! Důvodem ke zbavení se tohoto páru je....počkejte si.... ano, stěhování!!! Stěhování, jenž je pro zbavení se zvířete důvodem asi tak častým, jako omluvenka z rodinných důvodů v žákovské knížce. a my blbci se stěhujeme s naší adopťačkou přes půl světa a radši bychom bydleli pod mostem, než abychom tu můru někam odložili, byť jen k rodičům!
Pak tu máme dalšího dospělého křížence, jenž doplatil na to, že si dovolil štěkat, když je sám!
Ono je tak strašně jednoduché říci si "JÁ CHCI psa". Bohužel množitelů je stále ohromná spousta a je tak bohužel i ohromně jednoduché psa získat.
Ovšem psa vychovat, pracovat s ním, snažit se napravit případné vlastní chyby ve výchově... už je o moc těžší. Pro obrovskou část lidí je nepřekonatelným problémem už jen si přiznat, že to oni udělali chybu. Proč se snažit učit psa samotě, proč hledat "dog friendly" bydlení, proč se obtěžovat jakýmkoli hledáním řešení, když ho můžu lehce odložit? Vždyť se to přeci říká, lehce nabyl, lehce pozbyl, nebo ne?
Mnoho z Vás to nechce slyšet, ale i v tomto tkví kouzlo PP... 12letý kříženeček by měl v oušku tetování a pokud by byl z kvalitní chovatelské stanice, ta by se o něj postarala.
Dalším dvěma psíkům by stanice mohla například pomoci s dočasným ubytováním, než si majitelé najdou přijatelnější bydlení nebo nakonec i s hledáním nového domova. Majiteli posledního psíka by třeba poradila, jak s ním pracovat, jak ho učit samotě... tomuto se říká chovatelský servis.
Byli jste někdy v útulku? Víte kolik je tam kříženců, psů bez průkazu původu? 99procent. Jistě si dopočítáte počet psů určitého plemene, tedy psů s PP.
Chovatelský servis je jedním z důvodů, proč tomu tak je.
O chovatelském servisu jsem neslyšela, ale je to tak. Psa dostane někdo jako chtěný dárek, ale potom se o něho neumí postarat. Teď je všude rad a dá se zajít na cvičák, kde poradí. Terezka má výcvik a i moje vedení, byla taky v útulku. Lidi jsou lidi. Ještě že ty útulky jsou a lidi své psí přátele nezabíjejí, že už je nechtějí nebo jsou nemocní, staří. Děkuji za článek - Terezku jsem taky v krizi chtěla vzít s sebou a ano, hledala a nenašla jsem byt i pro ni. Proto jsem zde zůstala. Za to může taky naše Terezka z útulku. Přeju ti pěkné další dny s lepšími zážitky
OdpovědětVymazatPejska nemám a ani nechci, možná někdy na stará kolena, ale vím, že je to ohromná zodpovědnost a na tu mi zatím stačí dvě děcka .Je to smutný, všechno je to jen v lidech, neříkám, že se to prostě někdy nemůže stát - náhle vzniklá alergie a tak, ale to bude velice mizivá setina procenta.
OdpovědětVymazatNaši mají třetího útuláčka. Je fakt, že fena jim porodila, ale to selhala antikoncepce. Vlastně to mělo opačný účinek a takovou kupu štěňat jsem snad ještě neviděla.
OdpovědětVymazatNaši si nechali čtyři, zbytek pan doktor uspal. A ty čtyři měli nový domov dřív, než jsme si na ně stačili zvyknout.
Jedno štěně (máma kříženec s vlčákem a táta asi leonberger od sousedů) putovalo sem k nám a já ho potkala asi po deseti letech.
A pořád nádhernej pes, páníček bydlel po kamarádech, páč ho z bytu kvůli psovi vyhodili, ale prostě spolu byli šťastní
I psi z útulku jsou skvělí A nebo měli naši jen obrovský štěstí
[1]: Určitě ode mě uslyšíš i o dalších věcech, o kterých jsi ještě nevěděla. Vážně? No vidíš, jak to Terezka pěkně zařídila. Naše to zařizuje podobně v tom, že strašně nemá ráda, když se křičí, stačí jen trochu živelnější diskuze a už se tulí, oblizuje, utěšuje... a to člověk se prostě už dál hádat nechce [2]: Ona i ta alergie není vždy konečná. Je spousta lidí, kteří jí trpí, nebo jejich děti a buď berou léky nebo naopak tím, že se zdroji vystavovali, sama odezněla. Neříkám, že nemůže nikdy nastat situace, že to prostě dál nejde. Jenže nejdřív se musím snažit najít řešení, vyčerpat všechny možnosti a odloučení je až nejkrajnější možnost. Jenže tak to bohužel nechodí a vypadá to tak, jak to vypadá...
OdpovědětVymazatOdložení do útulku je zrada a odsuzuji ji. Já když jsme si Ketynku brali, věděla jsem, že kdyby se nedejbože ta krajní možnost přihodila, naši se o ni postarají. Kdyby tu nikdo takový nebyl, chodila bych třeba jen venčit do útulků nebo se stala dočaskářkou (určitě v budoucnu vysvětlím, co to je).[3]: Juju, četla jsem, neboj Pokud nakrytí nebylo chtěné, to je něco jiného, ale osobně jsem pro ukončení březosti (pokud se zjistí včas), než pro uspávání již narozených štěňat. Kdepak jsou ty zbylá tři štěnda?
Psi z útulku jsou opravdu skvělí. Jistě, jsou tam problémoví psi, a určitě se každý pes nehodí ke každému člověku...ale útulků a psů v nich je tak strašně moc, že říct, že bych si nevybral, je strašný alibismus.
No jo, ono vykastrovat je totiž zásah do boží díla a přeci zvíře je věc ... Ale hlavně že ví, kolik dostanou na sociálce ...
OdpovědětVymazat[5]: To se najednou najde věřících, viď Já neříkám, že kastrovat za každou cenu, pro mě pouze existuje jednoduchá rovnice. Uhlídáš? Pro mě za mě si nekastruj. Neuhlídáš? A mazej!
OdpovědětVymazat[6]: Nechceme kastrovat, ale zdá se, že bude lepší ji uchránit rizika nemocí pohlavních orgánů. Je toho tolik
OdpovědětVymazatJe to opravdu smutné - lidé si nevidí na špičku nosu a kompenzují si vlastní mindráky na všem okolo. Nejčastěji na věcech, v horším případě na zvířatech a v tom vůbec nejhorším případě na lidech. Tady už ani nefunguje tradiční dichotomie smát se/brečet. Tady spíš funguje brečet/jít a někomu nabančit.
OdpovědětVymazatLepší dát psa do útulku nebo prodat/darovat, než jej zanedbávat a týrat. Když se někdo musí vystěhovat na poslední chvíli kvůli rozhodnutí majitele domu, který mu už nechce ponechat pronajmutý byt, a žádné "dog friendly" není v dosahu sta kiláků, lepší nabídnout psa rodině, která se o něj náležitě postará, než i se psem skončit na ulici. Nikdo neví, jak bude jeho situace vypadat za 5, 10 let a to by si pak psa nikdo nesměl pořídit, protože by za pět let mohl havarovat s autem a skončit ochrnutý a o pejsánka by se už nepostaral (chudáček pejsek, na jeho chromého majitele se zákonitě každý vykašle).
OdpovědětVymazatNezodpovědnost je množit zvířata, týrat je, zanedbávat je. Ale rozhodně není nezodpovědné dát zvíře pryč, když se o něj člověk z nějakého důvodu nemůže postarat. To, jestli člověk vážně onemocní, havaruje nebo se bude najednou muset vystěhovat, není v jeho silách předpovídta ani zvrátit. Co je tedy lepší udělat, když musíte dát psa pryč - má se snad vyhodit do kontejneru? Nechat utratit? Vypustit u dálnice? To je lepší než dát do útulku nebo darovat novým lidem?
Také by nebylo od věci přihlédnout k tomu, že když někdo musí po X letech soužití dát pryč zvíře kvůli těžké životní situaci, nedělá to s radostí a nadšením, ale musí se rozloučit s milovanou součástí svého bytí a zpravidla to pro onoho "hnusného člověka" bývá velice těžké. Proto absolutně nerozumím tvému nenávistnému pojednání o těchto lidech a připadá mi, že nehledáš zlo tam, kde je a kde počíná, ale děláš z těch, kteří nemají na výběr, necitlivé zrůdy, což je hodně pokrytecký a pošetilý přístup.
[9]: naprosto souhlasím :)Myslím, že pro 90% těch majitelů také není jednoduché dát psa do útulku. Když s vámi nějakou dobu pes žije, tak si většinou to pouto vytvoří většina majitelů. Kdyby to byli takoví hajzlové, jak ty popisuješ, tak psa nechají někde v lese nebo se ho zbaví nějakým nepěkným způsobem a rozhodně se neobtěžují s tím, vozit ho do útulku.
OdpovědětVymazat[9]:[10]: Tak jen doufám, že jste četly celý článek a nejen nadpis. Protože jinak jste mě evidentně nepochopily a každá mluvíme o někom jiném. I v komentáři píšu, že neříkám, že ta možnost neexistuje.... ale mluvím hlavně o tom, že valná většina jich zodpovědná není a odložení psa není krajním řešením. Proto i argument s týráním neobstojí- místo, abychom psa odložili, hledali jsme bydlení tak dlouho, než jsme ho našli, opravdu jsme jí nezačali týrat. Pokud si za názorem stojíte, respektuji ho a jen doufám, že není odrazem přísloví o potrefené huse.
OdpovědětVymazatJo Martinko, svatá pravda...vždycky když čtu, že někdo dává pryč psa kvůli stěhování, tak mé vytočení dosahuje závratných výšin...taky jsme byli nuceni se přestěhovat a hold to dalo víc práce, ale dalo se najít dogfriendly bydlení, protože "kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody"...lidi sou fakt odporný bytosti a já doufám, že boží mlýny melou, protože tohle je podle mě prostě neomluvitelný, sobecký a zbabělý
OdpovědětVymazatCelkem ostrý článek, avšak nemůžu říct, že by byl vyloženě nepravdivý. Ovšem neřekla bych, že vždy je to kvůli nezodpovědnosti majitele nebo v to aspoň věřím, protože i naše rodina patří mezi ty, kteří dali pejska pryč a to ze závažných rodinných důvodů (fakt to nebyla sranda a na pejska nebyly bytové prostory) a ačkoliv jsme to všichni oplakali, tak bohužel jsme nenašli nikoho, kdo by si jej vzal k sebe (možná i kvůli tomu, že to byl kříženec malamuta a byl opravdu obr). Tak co jsme měli dělat (mimo to to bylo spíše racionální rozhodnutí mamky, já samotná s tím tehdy nic moc nenadělala)? Od chovatele jsme ho neměli, takže možnost navrácení také nebyla. Ale chodívala jsem venčit (i když iluze, že budu moc venčit toho "našeho" byla rychle rozdrcena). Teď máme dva "divochy" a nedokážu si představit, že bych je dala pryč, ale vím, že v životě mohou nastat různé situace. Ale souhlasím s tím, že odložení psa není vhodné jako řešení situace, jež lidem není pohodlná nebo do které se jim nechce investovat čas :)
OdpovědětVymazat[13]: Článek byl momentálním vylitím vzteku, proto taky vypadá, jak vypadá. Ovšem za podstatou si stojím. Patřím mezi lidi, pro které pes není JEN pes. Je to člen rodiny, a člena rodiny se taky nezbavím, protože už nemám místo.
OdpovědětVymazatPevně věřím, že nedopustíš, aby znovu taková nebo jiná situace nastala.
Mám psa a nikdy bych neodložila. Nechápu ty lidi, kteří opustí tak roztomilé stvoření. Je to smutné, že v útulcích nabývá více psů.
OdpovědětVymazatKdysi v České televizi běžel seriál, který sledoval předávání a následný návyk psa novým majitelům, když jej ti předchozí předávali. To byl už vrchol všeho. Ze smutného tématu udělali zábavu.
OdpovědětVymazatMyslím, že by nebylo špatné, kdyby pro získání psa byla cesta trnitá. Například v podobě papírování a nesmlouvavé byrokracie. Vím, že by to v jistých případech bylo ke škodě, ale možná by se nějak zabránilo těmto šílenostem.
Článek se mi líbil formou (i když byla ostřejší) i s obsahem musím souhlasit.Fascinuje mě například, že většina lidí nadává svým zvířatům za to, že v noci dělají hluk, nebo že jako mláďata udělají loužičku, trestají je a po sebemenším problému je hází do útulků. Přičemž, když jejich půlroční ratolest prochčije plíny (pardon za slovník, ale jinak se to vyjádřit už nedá), roztříská půlku obýváku a v noci brečí jak tur, tak je to jen "nás maličký chudáček, kterému rostou zoubky".Na druhou stranu - myslím si, že zrovna útulky nejsou tak špatná volba. Když se podívám, jak někteří naprostí omezenci vyhazují svá zvířata někde u dálnice, nebo co hůř jim provádí - v útulku o ně aspoň někdo pečuje.Když si člověk vybírá zvířátko, měl by hodně zvážit, jestli se o něj umí postarat, jako o rovnocenného člena rodiny. Protože na kecy typu "je to JEN zvíře", "je to JEN pes" .. jsem vysloveně alergická.
OdpovědětVymazat[15]: [16]: Bohužel videí, kde s zábavným dělá něco, co je psovi evidentně nepříjemné a podobně je dost. Třeba takový pes trpící ataxií je ohromná sranda.
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím. Podstatou by mělo být, že mít psa není právo, ale privilegium.[17]: Protože dítě je dítě, ale pes je jen pes přeci Rohlík na krámě... Přitom ten pes by pro ně možná udělal víc, než to dítě, až vyroste.
No jo, ale tak ten kdo vyhodí psa u dálnice to už je naprosto jiná sorta, nepředpokládám, že by se k psovi choval jinak předtím. Útulek je pořád stresující místo, kde je pes zavřený, leckdy bez venčení, i v zimě...
Navíc jsou některé lepší útulky a některé, z kterých se psi přímo zachraňují...
Mě příjde nejvíc ubohý a smutný to když rodiče koupí svým dětem jako dárek pejsky a ty děti o ně ztratí brzo zájem tohle bych fakt zakázala !!!
OdpovědětVymazatJá tedy nevím. My máme jednoho čtrnáctiletého a jednoho pětiletého psa. A ani jednoho bychom nemohli dát do útulku. Oni už jsou u nás tak zvyklí, že by jim určitě bylo smutno. To já si na svědomí nevezmu.
OdpovědětVymazatnj, radsej to topit.
OdpovědětVymazatStačí se o podobném tématu zmínit a hned mi vylítne tlak a jsem úplně z toho na nervy... navíc mnoho z těch ˝azylů˝ pro pejsky jsou v otřesném stavu (málo místa, přeplněné kotce, minimální nebo žádné výběhy, málo dobrovolníků na venčení, takže se i někteří pejsci nikdy nedostanou z poza mříže ven na čerstvý vzduch atd.). Lidí jsou sobecké a kruté hovada myslící jen na sebe. Děkuji za ty, kteří němým tvářím pomáhají, mají můj obdiv a úctu. Totiž, neexistuje žádný adekvátní důvod pro to zbavit se něčeho tak nekonečně oddaného a milujícího. Nemám pro to pochopení a nikdy ho mít nebudu !!!
OdpovědětVymazatZrovna jsem se vrátila z Bulharska a povím ti, že za útulky můžeš být ještě ráda. Byla jsi někdy ve východní Evropě? Bezprizorní psi a kočky se potulují všude kolem, občas je někdo nakrmí nebo si je výjimečně i vezme k sobě, ale jinak nikdo neví, co s nimi. Pro taková zvířata by byl útulek alespoň částečnou spásou.Tady více na západ zase ze psů děláme to, co nejsou - dětičky, hračky, modely, spousta lidí s nimi spí v posteli, téměř jí u jednoho stolu nebo si na nich léčí komplexy tím, že je posílá do nejrůznějších lázní. To mi taky přijde jako trochu extrém.
OdpovědětVymazatDo útulku chodím každý čtvrtek venčit pejsky a pracovat (vyčesávat, mýt, stříhat...) a až žasnu nad tím, jak rychle se plní čím dál víc.
OdpovědětVymazat[19]: Tak to už je také kapitola sama pro sebe [20]: [21]: Buď jsi četla jen nadpis na úvodce, nebo nejsi schopná chápat souvislosti a podstatu sdělení nebo tu máme další zatracenou alibistku na scéně. Budou doufat v první.[22]: Já o tom přemýšlel, naprosto upřímně. Kdyby se u člena domácnosti objevila alergie, léky by nezabíraly a bylo by to fakt o hubu, tak bych požádala rodiče nebo známé nebo inzerovala, majitele vybrala sama, klidně platila a požadovala doživotní kontakt. Můžu se stoprocentní jistotou říct, že za mřížema by neskončil. Víš co je zajímavé? Že nikdy nikdo neřekne podrobně, jak k tomu došlo, proč se psa zbavil... vždy to samé, rodinné důvody, bylo to těžké atd. atd. Že by ve skutečnosti existovalo řešení, které nechtějí slyšet? Popravdě díky za tvůj komentář, už jsem myslela, že tu jsou jen ty, co ty útulky naprosto s klidným svědomím plní.[23]: Představ si, že byla. Nejen že byla, ale dokonce přímo v Rumunsko mám několik dobrých přátel, z nichž jeden byl toulavým psem dokonce pokousán. Proč se ale bavíš o tomto? Proč mají lidí tendenci uvažovat způsobem "vedle na tom jsou hůř, takže jsme na tom vlastně dobře" nebo"on to dělá taky, tak já taky". To je alibismus jako kráva a uvažování hodné dítěte na prvním stupni, ale prosím, pokud se tak někteří cítí. Pokud budou lidé uvažovat tak jako doteď, tak se na to Rumunsko dotáhneme, neboj, a psi se budou v útulku uspávat. Bravo! Ale co, je to jen pes, ne dítě!
OdpovědětVymazatNerozumím, proč zmiňuješ onen extrém... pokud za extrém považuješ přijmout navždy zodpovědnost za živého tvora, kterého jsi sobě připoutala, tak asi nemám co říct.[24]: Že... a budeš bohužel evidentně žasnout čím dál víc.
Máme už druhou bíglici. První měla PP, za 12 000Kč druhá je bez PP za 2000,Kč. Rozdíl mezi nimi je v tom, že ta první nebyla tak mazlivá jako ta druhá. Taky se nejspíš projevilo šlechtění, protože měla problém se slezinou a další zdravotní problémy a v sedmi letech nás opustila.Byla z kvalitní chovné stanice a kdykoliv jsme se na ni obrátili, vždy poradili nebo pomohli.Když ji bylo nejhůř a veterinář už nemohl pomoci, nechali jsme ji uspat a její pohled říkal vše, byla šťastná, že jsem s ní byla do poslední chvíle a dokonce se zdálo, že i za to milosrdné uspání byla vděčná. Nedalo se to bez ní vydržet a tak jsme si pořídili dalšího mazlíčka.Je čistokrevná, ale bez PP, je vitální, ale protože už nejsme nejmladší, bude to náš poslední pejsek a doufám, že společně dožijeme. Nikdy nepochopím lidi, kteří psy nesnášejí a nebo si psa koupí a pak se ho zbaví v lepším případě tím, že ho odloží do útulku. Tam má pejsek alespoň šanci, že si ho nejaká dobrá duše vezme.
OdpovědětVymazat[5Řekla bych, že kastrace není to nejhorší, co může majitel pejskovi idělat. Jednak u feneček se dá předejít budoucím problémům s mléčnými žlázami, ale taky nechtěnému množení pejsků o které je pak problém se postarat.Třeba na vesnici, kde se toulají psi sousedů má majitel hárající fenky dny plné stresu, protože takový zamilovaný pes je schopen přešplhat i přes plot. Vím, o čem mluvím. Zažívali jsme to s tou první fenkou. Až byla operována se slezinou nechali jsme ji současně vykastrovat a pak jsme měli několik klidných let a na životě pejska se to nijak negativně neprojevilo.
OdpovědětVymazat