Mám posekáno. Momentálně zase jako sekretářka v domácnosti (no jó, o tom až jindy) se bez řečí a s nadšením pouštím i do sekání trávy. Vzhledem k tomu, že v mém životě bylo sekání trávy výhradně mužskou záležitostí nebo později v paneláku zkrátka nebylo co sekat, tady u nás sekám poprvé. Respektive dnes už počtvrté.
Ale to by nebylo, aby i obyčejná koupě sekačky u nás proběhla jako v každé "normální" rodině :-)
Víte, u našich se občas stává, že táta něco koupí. Něco bez vědomí mámy. Něco o čem si máma myslí, že je to blbost, kterou rozhodně nepotřebují. Jéé, to bylo naděleníčko, když táta koupil rakev na auto :D
A protože si prý ženský berou muže podobné svým tatínkům, není se čemu divit, že čas od času řeším to samé.
Jistě si pamatujete iFetch. Den předtím jsme se o tom bavili a opravdu si nepamatuji, že bychom si řekli, že to potřebujeme. Přeci jenom není to zanedbatelná částka a tak by bylo na místě ten výdaj z manželského rozpočtu trochu prodiskutovat, protože společné jmění manželů, víme.
No nic. Na balíky už jsem si zvykla, furt něco chodí, protože "někdo" pořád něco objednává... a já to nejsem. Pak přišel onen balík. Velký balík. A zanedlouho sms. "Vyzkoušej to". "Jako co?" "iFetch" Nebudu vám nic nalhávat, byla jsem fakt nasraná naštvaná, z recenzí jsem věděla, že to je akorát předraženej šunt, navíc pro čivavy :-D A taky jsem věděla, že to je zase akorát tak starost pro mě! A že taky jo.
První víkend můj nákupčí iFetch použil. A další tři týdny ležel netknutý. Tedy netknutý z jeho strany. Abychom doma neměli nepoužitý krám za několik tisíc, používala jsem to já. A že jsem se u zaseknutých míčků navztekala. Po měsíci vzal nákupčí přes můj protest hračku na zahradu. Ano, míček zasviněný, hračka zasviněná. Kdo to nakonec umyl, asi uhádnete. Od návštěvy rodičů před třemi týdny leží iFetch ze strany nákupčího opět netknutý v komoře...
No a k tomu sekání. Čekali byste, že když máme travnatou zahradu, koupě sekačky z druhé ruky za skoro desetinu ceny té aportovací blbosti nebude problém??? Ale kdeže.
Já: "Koupím sekačku".
On:"Tu nepotřebujeme". Wtf???????
Já: "Tu teda rozhodně potřebujeme."
On. "Nepotřebujeme, kup srp, já to s ním posekám." Wtf??????? na entou. (Né, nákupčík se mi v pokroku opravdu neztratil.)
Tak jo. Další z balíčků zaslaných na naší adresu obsahoval požadovaný srp. A dál? A to kuře krákoře doma na dvoře, srpeček netknutý leží doma v komoře.
Jala jsem se srpu já, nicméně byl na ještě větší h***o, než aportovač.
A dost! Chtěla jsem aportovač? Nechtěla. Koupil? Koupil. Chce sekačku? Nechce. Koupím? No ty si piš, že koupím!
Do pár dnů na Facebooku paní z našeho města prodávala sekačku Bosch za 15 liber. Zájemkyně už byla, ale přesto jsem pro jistotu napsala, že bych chtěla být v řadě, kdyby to nedopadlo. Hodní lidé nevymřeli! První zájemkyně napsala, že mi ji přenechá, že tuhle chtěla jen jako záložní, doma už jednu má. A paní prodejkyně navíc bydlela jen kousek od nás a sekajdu mi do hodiny zdarma přivezla! A tak jsem ke své první sekačce přišla...
Pokud byste mě u sekání viděli z okna, možná byste pochybovali, jestli sekám nebo vysávám... ale mě to baví. A ta změna, ta radost, když se vám planina zase promění v zahradu...
Ještě by to chtělo obrázek před a po, abychom mohli chválit, jak schopná jsi, ještě více! Já nerada takové věci venku, já si raději doma vysaju. Ale je fakt, že udržovaný trávník u nás doma já moc ráda :)
OdpovědětVymazatNám se právě odstěhovala sousedka se sekačkou a já skončila s tím srpem
OdpovědětVymazatAle co, brala jsem to srpem celé roky, zvládnu to i teď
Jen čkoda, že už je tupý.
Vždycky, když ho brousím, tak se říznu
A chtěl by naklepat.
A můj pitomý synek hodil dědovi do sběru všechny babky
To ja jsem taky chtela udelat, kdyz jsem poprve sekala, ale vzpomnela jsem si az kdyz bylo dilo dokonano. Napoprve to pred byla fakt takova mala loucka Tohle je fotka po, ale sama se divim, ze to na fotce neni moc poznat, v realite je to znat mnohem vic![1]:
OdpovědětVymazatJá jsem se k sekání poprvé také dostala až během života se svým aktuálním přítelem, přestože jsem holka z vesnice a naše zahrada u rodičů je velká jako průměrný parčík. Táta ale vždy nechával sekat bráchu, asi abych tu naši super drahou mašinku nezničila. No, a pak jsem si s přítelem kouli za 500 žvejka - taky ji máma od známých, co ji prodávali, je na elektřinu a všude za sebou tahám prodlužovačku. Ale je to náš žvejk a mě to kupodivu baví (nejspíš hlavně proto, že máme tak akorát velkou zahradu, takže to nikdy netrvá moc dlouho). A navíc, jako ta holka z vesnice, miluji vůni posekané trávy! :)
OdpovědětVymazat[3]: Jde to poznat, na posekanou trávu mám natrénované oko (když můj princ chce pochválit, jak hezky posekal )
OdpovědětVymazat[2]: My nemáme brousek. A on ten srp je takový zoubkovaný, takže ten asi brousit ani nejde. Jak se klepe srp nevím. A co jsou to babky už vůbec ne. Houby předpokládám do sběru nahodil....a babičky už snad vůbec ne [4]: Tak aspoň, že tak [5]: Já jsem sice z města, ale zahradu jsme měli (i když velkou jako velice podprůměrný parčík) a sekal táta, nebo jako u vás brácha. S kabelem taky bojuju! Na fotce je akorát odpojenej, tak není vidět Jen ti přemýšlím, jestli je žvejk myšleno jako jméno nebo je to nějaký speciální druh sekačky...
OdpovědětVymazatnákupčí vie ako sa to robí ... raz tie veci budú cenné starožitnosti a na ich základe zbohatnete
OdpovědětVymazatTakhle se na ně musí, když ty, tak já taky!
OdpovědětVymazatPřeji sekačce dlouhý a šťastný život .
[7]: To by ovšem musel zabrousit do jiného oddělení, než do psích hraček nebo domácích elektrospotřebičů! [8]: No jo, ale kam to takhle povede?! Předevčírem přišel s odšťavňovačem... no a já? Já nevím, co si koupit, nic nepotřebuju
OdpovědětVymazatVidím, že to stálo zato, Udělala jsi nejen kus práce, ale i sobě radost. A to je mooooc dobře.
OdpovědětVymazatten můj krámy nekupuje, ale zahradu sekám taky:)
OdpovědětVymazatTak srp náhodou není na h..., když s tím umíš, tak se s ním dělají dobře prostory, kam sekajdou nevjedeš
OdpovědětVymazatNení nad vynikající pocit po dobře odvedené práci, že, mladá paní