Jedna z funkcí, kterou oceňuji na automobilu, je funkce nákupní tašky.
Nicméně jsme už rok bez auta. Není to poprvé. S Martinem jsme náš společný život začínali na vysokoškolské koleji, samozřejmě nepojízdní. Nejbližším supermarketem byl Kaufland, jeden a půl kilometru pěšky. Pravidelně jsme tak řešili, jestli můžeme vzít ještě o jednu láhev vody navíc, nebo to už je na dvoje záda a čtyři ruce moc.
Přestěhovali jsme se do našeho prvního společného bytu na druhém konci města a i když jsme téměř pod okny měli malý Albert, na pravidelné nákupy jsme stále jezdili do "našeho" Kauflandu. Jo, už jezdili. Nikoli však autem, ale tramvají. Utáhnutelné množství surovin k přepravě jsme tak řešili i nadále. Víte co...vzpomínám na to s melancholií... ale byl to fakt voser .
Ten luxus, když jsme si pořídili naše první (a zatím poslední) auto! Aaaaach. Otevřely se nám dveře do světa neomezených možností a neomezeného nakupování a z "Ne, to vrať, to nepoberem!" se stalo "Vem to rovnou dvakrát.".
Před stěhováním do Anglie jsme zamáčkli slzu a naší lahvově zelenou cétrojku nechali v nechvalně známém autobazaru.
No co už, chodili jsme předtím, budem chodit po tom.... haha. Velmi brzy jsme zjistili, že Anglie tak nějak není plně uzpůsobena chodcům. Naše první procházka na větší nákup skončila tříkilometrovou zacházkou. Přechody nikde, cedule pro pěší nikde, silnice všude. V ten den jsem pochopila, proč všichni mluví o "home delivery"- neboli dovážce do domu. Naše první dovážka následovala záhy. A další. A další a další a další.
A jak to funguje? Na internetu naklikám zboží, vyberu si den a čas, kdy mají zboží dovézt, online také zaplatím a hotovo dvacet. Jednotlivé obchody mají různé podmínky, třeba u Tesca musíte objednat nad 40 liber, jinak zaplatíte ještě 4 libry navíc. U takové Asdy stačí mít objednávku za 25. Cena dopravy je pak různá- od jedné libry až po pět, podle toho, jestli objednáváte o víkendu nebo ve všední den, ráno nebo večer.
Zboží vám doveze dodávka až před dům, buď v igelitkách, pokud požadujete, nebo v plastových přepravkách, ze kterých si zboží vyložíte.
Někomu by mohlo vadit, že si třeba zeleninu nebo ovoce nevybere sám. I já jsem měla trochu obavy, které mě ale rychle přešly. Tady se nestane, že vám dovezou obouchaná jablka nebo nahnilá rajčata. Jde vidět, že chtějí, aby byl zákazník spokojen. Když však přeci jen z nějakého důvodu nejste se zbožím spokojeni, stačí buď zavolat (Tesco) nebo opět jen na internetu nakliknout vrácení peněz (Asda), aniž byste museli posílat fotografii, zboží navracet nebo cokoli.
S touto službou jsem vážně velice spokojená a pravidelné větší nákupy si tu nedovedu představit jinak.
Přiznávám však, že stejně tak si příliš nedovedu představit takové nákupy v Čechách. Tak nějak si nejsem jistá, že je zákaznický servis v této oblasti na stejné úrovni jako tady.
V tom jsem konzerva, co si nemůžu prohlédnout na vlastní oko, tomu bych moc nevěřila. Ale pouze v potravinách, jinak už jsem se naučila přes internet nakupovat docela slušně oblečení, boty, věci pro domácnost a dost si to pochvaluju. Potraviny u nás nejsou až tak moc běžný sortiment na nákup přes eschop a tím to také bude
OdpovědětVymazatJéé, to pak chápu, že se tam tloustne jedna báseň my teda měli u baráku hned tři supermarkety, tak jsem toho nikdy nemusela využít :)
OdpovědětVymazatMarti, právě jsi mi vnukla (no a jsem v pytli, páč právě teď nemůžu najít to úplně obyčejný český slovíčko...) námět na článek.
OdpovědětVymazatVida, závorky pomohly a já si vzpomněla
Děkuji
Já jsem na to moc velký šetřílek a radši si na nákup dojedu - když mám zrovna cestu okolo marketu a nakoupím do zásoby. Jinak v čr už tohle celkem úspěšně funguje - viz rohlik.cz, tesco online... Lidi to chválí Ale jen v Praze, tuším.
OdpovědětVymazatStejně jako [4]: jsem na to slyšela jenom chválu.Spotřebujete všechno co takhle ve větším nakoupíte? Mně se teď osvědčilo chodit na každodenní menší nákupy. Nemáme pak žádný přebytky a můžeme vařit na co máme přímo ten den chuť :)
OdpovědětVymazatJá jsem taky byla, dřív mě vůbec nenapadlo, že bych tomu mohla tak propadnout. A nakonec jsem zjistila, že mě to ježdění po supermarketu a hledání toho, co potřebuji vlastně vůbec nebaví. A ušetří mi to spoustu času [2]: Tak o tom já nic nevím... ale možná Martin by měl co říct [3]: Kurnik, jaký závorky, jaký článek, jaký slovíčko? [4]: Jej, to já jsem taky šetřílek, a jaký! A na netu mám hezky všechny akce pohromadě Nám to zkrátka opravdu šetří čas i peněženku.[5]: My spotřebujeme vždycky všechno Něco uvařím, něco zamrazím, něco už mražený je A když už se něco vyhazuje, tak jsem to nekoupila já... ale mužík něco potřeboval rovnou dvakrát... tak třeba teď má ve špajzu už několik týdnů duplicitní kokos
OdpovědětVymazat[6]: To je hezkej terminus technicus "duplicitní kokos". Hele, tohle už je druhý blog s tvým domečkem
OdpovědětVymazathttp://eazi.blog.cz/1610/matyskovo-trapenicko-aneb-odposlechnuto-v-mhd-1Což tomu svýmu domku obarvit střechu?
[7]: Tý jo no joooo. Tenkrát jsi neposlala odkaz, tak teď to vidím poprvé Ale naše fotka tam není, tak je to pořád dobrý!
OdpovědětVymazat[8]: Myslím, že jsem to spletla, jde o jeden a ten samý blog (to jméno je mi povědomý). A protože ti dělal design někdo jinej, tak je to asi i v pořádku, ne? Ale se mnou to vždy škubne, když vidím "tvůj" domeček. Prostě domeček mám spojenej pouze a jenom s tebou.
OdpovědětVymazat[6]: Ale, nemohla jsem si vzpomenout na slovo "námět", tak jsem to napsala do závorky, že si to slovo nemůžu vybavit, zavřela jsem závorku a to solovo mi automaticky zase naskočilo
OdpovědětVymazatA jaký článek, to už víš, už sis ho přečetla
U nás v Čechách jsem na tuhle službu neslyšela žádnou stížnost, naopak spíše samou chválu. Ale já jsem stejně konzerva a raději si zboží osahám .
OdpovědětVymazat[9]: Jojo, to je klasický veřejně přístupný layout [10]: Aha, aha! [11]: Tak to je dobře. Já si hlavně i představovala, že v Čechách by se našlo spoustu lidí, kteří by si klikali vrácení peněz, aniž by k tomu opravdu měli důvod. Ale určitě jim křivdím!
OdpovědětVymazatSamozřejmě že vím o této službě i u nás a rozhodně neříkám né nebo nikdy, protože jsou situace, kdy by se hodila, třeba v případě nemoci.
OdpovědětVymazatJá jsem celý svůj život tahala tašky s nákupy jako kretén, před dvěma lety jsem oprášila řidičák a jsem za to nejšťastnější ženská pod sluncem, tašky netahám, jezdím
Tak tomu bych u nás taky moc nevěřila, myslím, že by obchody chtěly prodat všechno. Ale zvyknout si lze na všechno, i když trošku procházky nikdy neškodí. My tak proto chodím s manželem nakupovat denně, větší část cesty jedeme autobusem a pak to dojdeme pěšky a moc neuneseme, tak chodíme denně a máme to i s procházkou. Ale chápu, že u těch mladších (jako jste vy) je to o něčem jiném a méně času.
OdpovědětVymazatTohle hodně letělo ve Vídni, tuhle službu poskytovala Billa. Pro mě docela šokující, když mi babička dala pokyn k nakoupení asi tří věcí a ne celý seznam jako od Ježíška, protože čekala na home delivery. Hodně to oceňuju, hlavně pro ty straší - je milé, že jim to donesou pomalu až do kuchyně a samozřejmě ty nepojízdné nebo bydlící daleko, jak si psala :)
OdpovědětVymazat