Vlasy dělaj člověka

Moji hřívu už jsme tu v minulosti řešili, tak teď si vezmu na paškál tu manželovu.

Když jsem tohoto muže poznala, jeho účes byl něco ve stylu "princ koloběh", tedy ani dlouhé, ani zcela krátké.

Já osobně preferuji délku asi tak pět cenťáků a delší. Plešce neholduji (Pantáto, ale vám jedinému samozřejmě sluší!), ať jí má na hlavě kdokoli, fanynky Vina Diesela by mě asi neměly rády. A střih "na ježka"... ježek patří do přírody a ne na hlavu

Takže si dovedete představit, jaký to byl pro mě šok, když jsem před těmi třemi lety odjela na zkušenou do USA a na Skypu mě přivítal utečenec z vězení, který Martina svázal do kozelce a zamknul ve sklepě a drze si sedl do kuchyně k počítači.

Pak jsem tedy zjistila, že to není utečenec, ale Martin, který si bez jakéhokoli varování doma v koupelně oholil hlavu. Jakože fest, asi tak na setinu milimetru! Každý se holt se steskem vypořádáváme jinak.

Ještě před mým odjezdem jsme si objednávali společné profesionální focení, které se mělo konat zakrátko po příjezdu.

Naštěstí Martinovi rostou vlasy asi tak stojedenkrát rychleji, než mně a zrušení focení z mé strany z důvodu "vypadá jak debil", bylo zažehnáno. Co víc, narostly mu tak rychle, že jsme ještě stihli návštěvu kadeřníka a na naše focení "vypadal zatraceně sexy"

Nějakou dobu jsme se drželi u tohoto účesu, až začal Martinovi v hlavě vrtat Odpadlík Nechal povyrůst, já si zvykla... a pak bum, jednoho dne mi zase přišel domů někdo cizí! Tentokráte sice od kadeřníka, ale od kadeřníka, který se asi vyloženě vyžíval v krátkých neslušivých účesech. Tak mě málem kleplo podruhý a jedinou útechou mi bylo, že to doroste.

A pak zase přišel Reno Raines, alias ten Odpadlík

Ve fázi polodlouhých vlasů až dlouhých vlasů se udála i naše svatba. Najednu stranu by bylo hezké, kdyby měl na svatebních fotkách ty slušivé krátké... ale na druhou stranu se těším, až se budeme jednou s dětmi koukat, jaké měl tatínek háro

Trpělivě jsem uklízela ty tmavé dlouhé vlasy z umyvadla, trpělivě jsem se snažila neodvracet tvář, když mě jeho konečky při ranním polibku na rozloučenou lechtaly až v nosohltanu. Společnými silami jsme to dotáhli až k culíku. Takovému kratšímu, ale přece. Během této éry v Martinovi našlo okolí mnoho podob. Od Richarda Krajča až po Thora, respektive herce Chrise Hemswortha.

Až jsme nenuceně začali přemýšlet o návratu ke změně... jinými slovy, až Martina ty dlouhé nepraktické vlasy začaly tolik srát štvát, že se rozhodl, že je shodí. A já ho podpořila. Nicméně jsem si přála, abychom spolu vybrali účes, navštívili osvědčené kadeřnictví... aby to zkrátka nebylo tak, jako vždy! Haha, bylo.

To si takhle jednou odešel do posilovny a poslal mi zprávu, ať se podívám na Facebook. Jen tak z povinnosti jsem se tedy podívala, co tam je tak zajímavého... a vytřeštila jsem oči na obrazovku! Přiznávám, že v první chvíli jsem se opět dostala do uvozovkové fáze "vypadá jak debil". To víte, zvyk, nelichotivý úhel fotografie- to jsou prevíti. Ale doma už to bylo jiné kafčo, zase ten "zatraceně sexy chlap"

Už si zase užívám, že jediné dlouhé vlasy v domácnosti, jsou ty moje a že mi nikdo nekrade gumičky do vlasů.