Debordelizace

Když jsem se před pár měsíci zase ocitla v domě u rodičů, dočasně bez práce, našla jsem si program, který mě vždy bavil, tentokrát obzvlášť. Jedná se o takzvanou debordelizaci, neboli uklízení, třídění a vyhazování zbytečných věcí! Po debordelizaci obýváku mi bylo uděleno svolení k debordelizaci mámina šatníku! Samozřejmě společně, jelikož naše představy o tom, co je a není zbytečné, co se dá a nedá nosit, se nepatrně značně liší.

Protože však nejsem ras, přistupovala jsem k tomuto poslání se srdcem, citem a myslí otevřenou kompromisu. Tak došlo k rozdělení ošacení do několika kategorií.

• "Uděleno povolení k dalšímu nošení" - jedna ze dvou kategorií, díky níž mámina skříň nezeje prázdnotou. Kategorie o kterou samozřejmě máma usilovala nejvíc. Něco se tam našlo, ba dokonce pár kouskům jsem udělila povolení ošatit mě samotnou, takže z mámina šatníku stejně zmizely.

• "Památeční" - ona druhá kategorie, která nedostala padáka. Mám srdce. Přeci byste nevyhodili 30 let staré květované rifle, které jste měli na prvním rande s manželem, šaty z tanečních nebo sice příšerně kousavý svetr, ale darovala vám ho milovaná tchýně (to není fór, toto spojení se opravdu nemusí nutně vylučovat), která už tu s námi není!

• "Blbý, ale na chatu dobrý" - přiznávám, že na chatě žádnou parádu neřešíme. Hlavně pohodlíčko! Stejně vycházíme jenom v plavkách k vodě nebo na hřbitov za prababi s pradědou a jim i jejich spolubydlícím už je fakt jedno, co máme na sobě. Vedle obligátních triček a tepláků jsme si na chatu odvezli i naprosto epesní zástěry nebo konkrétně já naprosto novou růžovou noční košili, ještě v pytlíčku s nápisem "módná novinka", takže v tomto případě vyjímečně půjdu s módou i na chatě....

• "Na charitu" - Sem patří kousky, které už jsou totálně mimo, malé, nebo krátké, ale ještě by je někdo bez vkusu, bez peněz nebo bez domova klidně unosil. Nevěřili byste, kolik krátkých triček jsem musela vyřadit. Jak si je máma kdy mohla pořídit nebo jak se mohla takto hromadně srazit, je mi záhadou.

• "Na hadr" - Věci takového kalibru, že se nevlezou do žádné z výše zmíněných kategorií. Tak třeba staré tmavé silné kousavé silonky po prababičce, s kterými můžete leda vykrást banku nebo vychytávat nečistoty z bazénu.

• "Na látku" - Opět žádná z použitelných kategorií, ale na hadr škoda, je to přeci pěkná látka, z toho NĚCO NĚKDY ušijeme. Přiznám, že nezaručuji, že tyto látky nebudu po dalších dvaceti letech netknuté třídit znovu... ale co kdyby!

Na závěr musím mámu pochválit. Byla statečná a spolupracovalo se s ní překvapivě dobře.

To s babičkou by to bylo o dost horší (promiň, babi).

A co vy? Jste schopni bez mrknutí oka vytřídit svůj (nejen) šatník nebo, ačkoli jste to dvacet let nepoužili nebo nevzali na sebe, nic nevyhodíte, protože tohle se jednou přeci může hodit a do tohohle příští rok už určitě zhubnete ? :)