sobota 11. listopadu 2017

Vybavujeme z bazaru!

Jistě si pamatujete na článek Klenoty bazoše, který kdybych mimochodem psala teď, přidala bych ještě použitou záchodovou štětku (ale pozor, ve velmi dobrém stavu!), kterou se momentálně pyšní bazoš německý.

Nicméně... na takovém bazaru lze najít i vážně bezva věci za pár fufňů- jen musíte být trpěliví, a někdy pohotoví. Když se na vás usměje štěstí, nemusíte ani umět německy (já zásadně komunikuji v angličtině). Navíc z hlediska ekonomie, ekologie i ochoty manžela řidiče je více než dobré využít základy logistiky a naplánovat tak postupně pokud možno více zastávek najednou.
Nejsem milovník věcí z druhé ruky ze své podstaty, ale dokud žijeme v nájmu a člověk nikdy neví, kdy se bude stěhovat, nerada kupuji nové drahé věci a raději koupím bazarové za pakatel, které za stejnou (nebo větší- byznys je byznys :D ) cenu poté prodám. V nákupu z druhé ruky nevidím problém- věci, které kupuji si předem prohlédnu a navíc vždy doma ihned nastupuji s parním čističem, Savem, pračkou nebo myčkou... a vsadím boty, že tak poctivě vyčištěnou kuchyň nikdo z vás nemá.
Za poslední skoro tři měsíce jsem nashromáždila docela slušný bazarový arzenál. Pojďte se něj se mnou podívat!

Jako úplně první jsme pořídili již zmiňovanou kuchyň. Byt byl stále neobyvatelný, takže jsme ji tehdy složili ve sklepě. Stála nás krásných 320 euro plus 80 za odvoz. Zahrnuje všechny spotřebiče jako troubu se sporákem, lednici, myčku i mikrovlnnou troubu. Prostě komplet. Je starší, ale plně funkční. Z této starší kuchyně jsme však vyrobili designovou kuchyň na míru. Vysvětlím. Kuchyň původně měla dřez na druhé straně, než my máme přivedený odpad. Což o to, koupili bychom prodlužovací hadice....jenže aby se tam hadice vešly, Martin by mi musel proděravět skříňky, ve kterých měly být hrnce. Hm... blbý blbý. A pak to přišlo! Osvícení. Při čištění zubů zničehonic mi vytanulo na mysl: "Tak obrátíme pracovní desku a všechno na ní!" To je důvod, proč vzadu ještě chybí lišta a je přední kraj takový nehezký, byl původně vzadu :) To se opraví časem.
Designový prvek naší kuchyně se pak nachází pod myčkou. Takový náš "podpis". :D Dřevo, které dole zakončuje celou linku bylo potřeba pod myčkou nějakým způsobem zmenšit, jelikož jinak o něj při otevírání zadrhávala. Martin má takový nástavec na vrtačku na dřevo, který ovšem dělá jenom díry ve tvaru kolečka. Nevadí, dyť je to krásný, nevšední, no ni?! A stejně to není vidět.
Součástí kuchyně byl i rohový stůl, ovšem poličky a židle nikoli, dokoupila jsem později. Obě poličky stály tuším 10 euro a židle jsem ukecala na 20 za obě.

Další výlet by se skoro mohl nazývat "Vše za 30". Rozkládací gauč za 30, stůl s židlemi za 30, postel za 30, skříň za 30.... jen rychlovarka za 10. No nekupte to!
S postelí se ovšem budeme loučit, je totiž větší, než naše matrace. Matračková story měla totiž pokračování. Ani výměna matrace za měkčí nepomohla a já snila o našich matracích, co zůstaly v pokojíčku v Čechách. Díky rodičům jsem však svůj sen mohla žít! Přeci táta superhrdina nenechá spát dceru, těhotnou, na nepohodlné matraci! Do tří dnů tu naši byli i s matracema v autě a já jim za to strašně děkuji. Nepohodlné matrace se bez problémů vrátily Amazonu.

Do ložnice mi scházely noční stolky. Aby ladily, přála jsem si černobílé. A našla velmi kvalitní, prostorné, které jsem ukecala na polovic..... jak jinak, než 30 za oba! (Jeden můžete vidět na fotografii vedle postele.)

Na zánovní pračku, která byla používaná jen párkrát do měsíce, jelikož nebyla v hlavním bydlišti majitelky, byl před námi jeden zájemce a za námi dalších 12! Zájemce před námi naštěstí nevyzvedl a tak za krásných 95 euro pereme nanejvýš ekonomicky (A+++), a až na 1400 otáček!

Pro Martina jsem hledala psací stůl, který by nám dekorem ladil k jídelnímu stolu v obýváku. Našla, a stál nás.... hádejte kolik! Zase jsem cenu srazila na 30, dyť to je takové krásné číslo :)

30 euro nás stála i komoda opět ve stejném dekoru "somoma eiche".

Do koupelny jsem sháněla menší skříňku, bílou o předem určené šířce. A našla ji za pouhých 10 euro.

V koupelně vedle umyvadla byl prostor, který vyloženě volal po přebalovacím pultu. Ovšem opět o předem určených rozměrech. Zprvu byly všechny moc veliké, ale nakonec jsem našla perfektní zánovní pult i s krásnou podložkou za 50.
Do koupelny jsme pořídili i vaničku se stojanem za 19.
Pro miniMaršálka máme i ohrádku a hrací deku, co nám minulý týden nabídli naši sousedé. 30 za obě, překvapivě :D
(Jinak máme pro miniMaršálka věci nové, pouze oblečení máme ve výpůjčce od kamarádky a sestřenice.)

Obývací stěnu jsme vybírali dlouho. Přes mnou požadovaný dekor prostě nejel vlak, navíc jsem příliš nechtěla stěnu navrtávací... a před 14 dny jsem jí našla. Bez vrtání, ani příliš prosklená, ani příliš opoličkovaná... prostě přesně podle našich představ. Jen jedny dvířka byly trochu vachrlatý, ale opravili jsme si. Jako mimořádný dar jsem pak od paní dostala parní sterilizátor značky Nuk, plně funkční ve výborné kondici... a ušetřila tak dalších 50 eur (cena nového), jelikož bych ho stejně nejspíš později kupovala.

Nádobí jsem původně kupovat nechtěla, ale nakonec...máme myčku, tak co! Navíc to se potom případně fakt stěhuje blbě. Nádobí je jeden z našich posledních úlovků. Předevčírem byl Martin poprvé pověřen vyzvednout sám. Měl to kousek od práce, bylo zbytečné zajíždět pro mě. Už ráno si málem zapomněl krabici, kterou jsem připravila na převoz. Pak mi píše z pracovního emailu, že zapomněl mobil... :D Napsala jsem mu tedy instrukce do emailu. Vrátil se mi domů s nádobím... ale povyprávěl mi, jak zapomněl jméno paní, ke které má vlastně jít... díky vesmíru se však situace naštěstí vyřešila i bez mobilu a beze jména a mohli jsme si zaplnit kuchyni touto více než 60tidílnou sadou nádobí, přičemž cena nové se pohybuje kolem 100 euro. A my máme za kolik? Za 30? Tsss.... za 5! :D

Poslední výprava se konala včera večer. Na spaní pro hosty byl u nás vhodný pouze gauč, kam se vejdou maximálně dvě osoby. Rozkládací matrace pro hosty za 5 euro se nám tak domů více než hodila. Jako bonus navíc konferenční stolek a obraz zdarma, nádhera!

Tak, to byly naše dosavadní úlovky. Neříkám, že byly poslední, ale na další už nějakou dobu nebude čas.
Co vy? Pochlubte se mi také svými zkušenostmi s nákupem z druhé ruky!

25 komentářů:

  1. Teda, ty se nezdáš! Šikovná! A Ketynka vypadá taky jak nová.

    OdpovědětVymazat
  2. Šikovná, nemařila jsi čas. Všechno se hodí, některé kousky jsou přímo extra výhodný nákup, měla jsi čas na čistění a přímo čistič. Kdo to má?
    Já nemám ráda věci z druhé ruky NAFURT a všechno. Nakonec jsem poslednímu nájezdu neodolala, pekárna zde čeká na zájezd do sběrného dvora. Peču málo a z druhé ruky - upečené se pak musí sníst. Vy ale všechno, co jsi zde popsala, využijete a kdybyste se zase stěhovali - však to máš rozmyšlené

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Martinko.
    jsi opravdu šikulka.
    Já nákupy z druhé ruky neumím, kluci mají psací stůl na míru, od zdi ke zdi, do bytu se stejně skoro nic nevejde a mám kousek Ikeu...

    OdpovědětVymazat
  4. P.S. Nejlepší je ulovená Ketynka...

    OdpovědětVymazat
  5. Rozkládací matrace pro hosty? Ketynka přece není žádný host, ale regulérní člen smečky Marti, jseš šikovná a nakoupené věci  jsou fakt super   

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Díkes! [2]: Parní čistič jsme si koupili, když jsme šli do druhého nájmu, říkala jsem si, že se neztratí a kór se psem.... ani jsem tehdy netušila, jak často ho ocením. V každém novém bydlení vždy vycídím pokud možno ten nejposlednější kouteček, furt říkám, že my jsme nájemci za odměnu [4]: Jo, ta je přeci taky z druhé ruky

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Ketynka je člen smečky, na matraci pro hosty byla jen jako host, ne host jako host. Rozumíme si

    OdpovědětVymazat
  8. Já z druhý ruky nakupuju hlavně oblečení, knížky a věci pro Otyla. V pronájmech jsme z pohodlnosti nám vlastní hledali ty co nejvíc vybavený :)

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Tak to my bychom se psem už fakt skončili pod mostem :) Do pronájmu s vybavením z 99 procent psa nikdo nechce, což já ale chápu.

    OdpovědětVymazat
  10. Nakupovat z druhé ruky se opravdu musí umět. :) Ale tobě se to povedlo! Klobouk dolů!

    OdpovědětVymazat
  11. Tak tomu říkám šikovně nakupovat! Levně a přitom krásně a prakticky! Ode mne velká pochvala. Moc se mi vše líbí!

    OdpovědětVymazat
  12. Tomu říkám obchodní duch! A taky ekologický, když už jsme u toho Já nakupování nesnáším, nakupování z druhé ruky nevyjímaje. Takže se vyhýbám, seč to jde - a až teprve, když už to fakt nejde (třeba mám v botě několikacentimetrovou díru), vyrážím na lov. A rozhodně nemám trpělivost, abych lovila tak úspěšně jako ty

    OdpovědětVymazat
  13. já vždycky čučím jak tak dobře pořídíšs námi se náš nábytek vždycky stěhuje ale tak já doufám že na domek to bylo naposled

    OdpovědětVymazat
  14. jo a šakalík má postýlku za 500kč a lehátka a hrací hrazdičku od přespolní tety (má sestra) a časem to poputuje k sestřence a šakalíkovo oblečení taky po donošení putuje dál

    OdpovědětVymazat
  15. [10]: [11]:  :)[12]: To je pravda, hned mám z toho ještě větší radost! To už jsme skoro chodící ekologie, vedle tohoto jsme začali dělat domácí jogurty (odpadly tak plasty...) a jestli vydržím s látkovýma plenama...
    Já tedy nemusím nákupy v kamenných obchodech, ale online mi to nevadí... a když mám čas, jakože teď mám, tak mě to i baví :)[13]: S námi se po Čechách taky stěhoval, to se dá... ale když jsou dlouhé cesty a nemáš dodávku, tak je to horší. Mít už svůj domek, to by byla jiná :)
    My máme postýlku novou, chtěla jsem přesný typ z Ikei...a koupila jsem jí v  Ikee na Zličíně, protože v Německu je v přepočtu o 600Kč dražší. A to si spousta lidí myslí, jak je tu vše lepší i levnější :)

    OdpovědětVymazat
  16. Sestra si takhle našla parádní vitrínu na sbírku panenek. Ve tvaru, jaký chtěla, skvělá i s fukčním světlem... Za tři stovky bezchybný kus nábytku.  Od tý doby, co ji tam má, začaly jsme si dělat srandu, že tam bydlí "vitríňák" a straší ji i kočky.
    Jednou došla večer ode mě a našla vitrínu z jedné strany otevřenou. Spíš nespala než naopak a celou noc svítila.   

    OdpovědětVymazat
  17. Gratuluju k titulce. Nejsme tam zase spolu...

    OdpovědětVymazat
  18. [16]: Já toužím po kredenci...jen nevím, kam ji dát...

    OdpovědětVymazat
  19. [18]: Tak to máš docela smůlu, že jako kredenc nevypadáš - hned bys ušetřila místo!

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: Budu mít místo, až vykopnu děti... toužím po kredenci jako měla prababička....se sloupkama, ale je to celkem objemný krám, myslela jsem nejdřív místo linky, ale nevejde se...

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: A tak je taky zkus dát na bazoš. Třeba je udáš, když je nenaceníš moc vysoko.

    OdpovědětVymazat
  22. [22]: No, když si vzpomenu, jak jsem pochodila u Tebe, a zadarmo... moc se mi do toho nechce...

    OdpovědětVymazat
  23. Funguji podobně, ale hlavně co se týče oblečení. Nové si kupuji snad jen boty

    OdpovědětVymazat
  24. Taky dost často a ráda nakupuji z online bazarů, myslím si, že je super, když nějaká věc dostane druhou šanci, nemůžeme si přece kupovat neustále nové věci, zdroje planety jsou precejen omezené. Musím říct, že ty nejlepší kousky jsem vždy objevila na https://www.biginzerce.cz/ Atˇuž šlo o krásné starožitnosti, nebo nábytek.

    OdpovědětVymazat

Pod stromečkem

Jsem si říkala, že tohle téma vám sem cpát nebudu, protože to je nudný, trapný, nikoho to nezajímá a ještě byste určitě záviděli. (Hele, cho...