"Neztrácet naději". Takové jakože vážné a oduševnělé téma týdne, což? Podívejme se na něj však trochu nevážně a neoduševněle.
Vařím, peču. A dělám to většinou ráda. Ráda bych napsala, že jsem patrně jako majoritní část ženské populace, ale v téhle době už bych dost možná kecala.
Ne, že bych se chtěla chválit, ale většinou se to dá jíst. Někdy možná se sebezapřením a křečovitým úsměvem na tváři, ale dá.
Vařit mě nikdo neučil. V začátcích mě provázela dětská knížka, jejíž název si nepamatuji, ale byly v ní takové základy jako třeba jak oloupat cibuli, uvařit brambory nebo tureckou kávu. A pak s internetem už to šlo samo...
Jenže s internetovými recepty se vždy váže trocha experimentování. Receptů je milion, ale který v sobě skrývá něco nejen poživatelného, ale i nadmíru chutného?
A tak se stane, že uklohníte něco tak akorát nechutného. V paměti mám dva takové případy. Jeden právě z těch dětských začátků a jeden z právě uběhlého víkendu.
Tím prvním nezdařilým pokrmem byly medové řízky. Nutno dodat, že se nevyhodily, ale byly zkonzumovány. Žádný rodič nechce ranit křehkou duši svého dítěte a nedej Bože znechutit dceři vaření! Ale byly fakt hnusný, fakt jo.
O víkendu využívám chůvu zdarma, jmenuje se Martin. Prvně od porodu jsem se rozhodla, že upeču. Něco nového a sladkého. Přemýšlím a dostávám chuť na mrkvový dort, který mi v cukrárně tak chutnal!
Lezu na internet, a hned na první straně Kluci v akci, říkám si, že to je jistota. A tak sypu, liju, strouhám, míchám... nelíbí se mi to, ale neztrácím naději, určitě se to změní upečením!
Upečeno. Stále neztrácím naději, vychladnutí určitě přivede dort alespoň k poživatelnosti!
Vychladnuto. Je to furt hnusný, echt hnusný. Ani chůva Martin už to nežere! Sama navrhuji, že oškrábeme krém a zbytek vyhodíme. A protože fotit jídlo je cool a in, tady máte taky ochutnávku.
Ale víte co?! Stále neztrácím naději, čtvrtinu jsem dala do mrazáku! Po rozmražení očekávám chutný zákusek a pokud ne, přijede táta a rodič přeci nechce ranit křehkou duši svého dítěte... :D
tak to je mazec, to bys rodičům udělala? jako mně zas nikdy nevykyne korpus na dort takže místo 2 dělám standardně 4 a nerozčiluju se:)krásná fotka na blogu!
OdpovědětVymazatCizí neštěstí potěší
OdpovědětVymazatZnám to a sakra dobře!!
Marti, je to náhoda, ale mrkvový dort jsem zrovna včera hledala na internetu. Mám to trochu složitější, potřebuji recept bez mouky. Našla jsem, tak možná o víkendu vyzkouším I u mě to někdy končí tím známým: za stálého míchání lijeme do záchodové mísy Člověk se učí pořád
OdpovědětVymazatJá jsem myslím docela zdatná pekařka, ale mrkváč jsem ještě nepokořila a to jsem zkoušela už tři recepty, včetně kluků v akci :)
OdpovědětVymazatCelý život se člověk učí a víš kolikrát si obsah mé mísy tykal s tou záchodovou
OdpovědětVymazatTak krásnou fotku, kterou jste dala na levo do profilu - mé srdce plesáááá, už jsem se moc těšila, až bude místo tří - čtyřčlenná! Díky! Matýsek je prostě Božíííí.
OdpovědětVymazatOmlouvám se, že nekomentuji text, fotka mě uchvátila, text budu číst až později.
OdpovědětVymazat[1]: Přesně na to myslím!Martí, tak (ne)přející přeci nejsi!
OdpovědětVymazatA co zkusit tohle (není to dort, ale mrkvový koláč)? Kuchařka pro dceru je taky jistota... A myslím, že větší, než u kluků (má detailní popisy).https://www.facebook.com/kucharkaprodceru/posts/721568267973611:0
OdpovědětVymazat[1]:[8]: No jasne, ze neudelala! To byl vtip... i kdyz tatka sni leccos
OdpovědětVymazatTenhle korpus vykynul krasne, chces recept?[2]: [3]: Za staleho michani lijeme do zachodove misy To neznam, rehtam se tu [4]: Trikrat? To dekuji za info, aspon vim, ze mrkvac jsem pekla prvne a posledne.[5]: [6]: Ach, dekujeme. Mathias=bozi dar, takze on proste bozi byt musi i kdyby nechtel! A tykejte mi prece!
Snaha se vždycky cení
OdpovědětVymazatChachá! To mi připomíná mé kdysivávejcbejvalé experimenty. Teď už jsem ale zmoudřelá paní středního věku, takže konzerva sázející na klasiku .
OdpovědětVymazat[4]: Já jsem pekla v neděli, mám ověřený recept od babičky Hely, už jsem ho jednou děla...a zase byl dobrý.
OdpovědětVymazatJen kluci, ani ti v práci nechtěli ani ochutnat. Jak slyší spojení mrkev a koláč, strašně se ofrňují...rozdělila jsem se s Veronikou v práci a je snědený...
[9]: Já mám jednoduchý hrnkový recept:
OdpovědětVymazat3 hrnky polohr mouky
1 prášek do pečiva
1,5 hrnku cukru
špetku soli
2 lžičky skořice
1,5 hrnku oleje
4 vejce
1 hrnek ořechů a rozinek
3 hrnky mrkve na jemno nastrouhané
poleva (tu jsem nedělala)
[14]: No vida, vyzkouším, dík!
OdpovědětVymazat[15]: Pak dej vědět, u nás ho jí jenom holky...
OdpovědětVymazatJá skončila u mrkvového cukroví.
OdpovědětVymazatJako jo, když se to obalilo v cukru, chutnalo to dětem. Ale že bych se po něm utloukla?
Ovšem mrkvový dort uměla skvělý moje bývalá sousedka... Kdyby se zadařilo a já jí ještě někdy potkala, vyžebrám recept, ju?
[10]: ne..já manželovi udělat mrkvový koláče tak se rozvede
OdpovědětVymazat[12]: No pockej... mam v hlave beranka, kterej uplne klasickej nebyl... I kdyz to je trochu jinej pdipad, avsak prece![13]:[15]: Ty jo, ja to uz asi stejne nerisknu. Asi mi ta mrkev taky do kolace nepatri. V cukrarne jo, tam mozna strouhaj marcipanovou
OdpovědětVymazatAle Bloudi, jestli se do toho fakt nekdy pustis, chci znat vysledek! :)[17]: Viz muj predchozi komentar. Vyzebrej, napis, Bloud upece [18]: Ha, mne ted vyhudroval za ovesny susenky, ze jsou hnusny! Jsou uplne stejne jako ty co jsem delala pred par dny, akorat jsou s min cukru... si je snim, ty mi nahodou chutnaji :)
Ale jinak je to vdecnej stravnik, dyt on i ten mrkvac neodmitl a priori :)
Na internetové recepty jsem taky párkrát naběhla, hlavně u cukroví. Teď chodím pro inspiraci na osvědčené blogy kde vím, že jejich provozovatelky skutečně vaří! S mrkví peču poměrně často, bábovku, šátečky.. zatím se dařilo
OdpovědětVymazatV těchto dnech je (alespoň mně) odlehčení velmi třeba, takže díky za tenhle vtipný a veselý článek Fotka je přímo instagramová hitovka Příště už se to třeba povede.
OdpovědětVymazatPS: Myslím, že jsi svým postojem k vaření a pečení naprosto organickou součástí většinové ženské populace. Myslím, že nafouknutý mýtus o tom, jak ty děsné feministky brzy ovládnou celou společnost je jenom... no, nafouknutý mýtus, který všechny feministické myšlenky docela slušně diskredituje.
Já se o víkendu snažím vařit ... zatím bezúspěšně... Jak mají některé děti "čich" na sex rodičů a začínají plakat v nejlepším, Svišť má čich na vaření. Nemusím ani zapnout sporák, můžu tu být zavřená ... Prostě s ním nejde vařit ani v nosítku (uvidíme, jak to půjde s prckem na zádech, ale ještě není dost pevný, tak mám strach... v šátku už by to šlo, ale to se zase mladému pánovi nelíbí...).A když ho odložím svojí bezplatné chůvě, tak mi buď usne chůva nebo mám v plánu oběd v restauraci a vytuhne milostpán Svišť tak, že nejde vzbudit (tak pustím sporák a je vzhůru ...)
OdpovědětVymazatNesměju se tobě nebo tvému pekařskému umění, ale té poslední větě... Jinak já neztrácím naději ve víru trouby, kterou máme v bytě. Maso se s v ní peče ok, ale jakmile zkusím péct něco sladkého, tak je to peklo. Všechno se sráží nebo naopak se to rychle zbarví do hněda až černa.. a uvnitř je to syrový. Já bych do toho kopla... Ale pořád mě to nedonutí se porozhlédnout po jiném sporáku
OdpovědětVymazatOno to pečení podle receptů je stejně vždycky trochu o štěstí. Jednak každému chutná něco jiného, takže i povedený moučník ti nakonec vůbec chutnat nemusí. Další věc je to, že ka6dá trouba peče trochu jinak, můžeš mít jinak velkou formu, navíc taky se těsto peče trochu jinak v různých materiálech.
OdpovědětVymazatMrkvác umí být neskutecně dobrej, když se umí, ale já si na něj ještě netroufla. Snažím se vymyslet, jak ho udëlat, aby byl fakt dobrý. Podle receptů mě péct nebaví.
[20]: Cukroví, to já zas jen to rodnné osvědčené :)[21]: Jen škoda, že moje instagram éra započala a skončila první a poslední fotkou [22]: Ono si toho vaření užijeme víc, než dosti, tak si ty chvíle, kdy vařit nemůžeme, užijme :)[23]: Tos mi připomněla naší troubu z Plzně. Byla to taková ta rádoby chytrá i s mikrovlnkou a různými funkcemi, dávali jí i v tom pořadu o hubnutí... ale byla úplně blbá
OdpovědětVymazatVšechno syrový, tenkrát přijeli na návštěvu (možná poprvé) Martinovo rodiče... pekla jsem kuře a přesto, že tam bylo snad dvě hodiny, od kosti fakt nešlo Ale rodina byla opravdu zdvořilá a neřekla nic [24]: To sice jo... ale věř, že tohle nebylo ani materiálem, ani formou ani troubou