Taková malá oslava

17.listopad je v historii zapsán nejen jako Mezinárodní den studentstva, ale taktéž jako den, kdy na svět přišel náš malý velký pán Maršálek z Norimberka. A to se muselo oslavit!

Nejsme žádný troškaři, urozený pán nemůže mít oslavu o 5 lidech. Navíc o mě se říká, že prej mám organizační talent a že umím udělat z prdu kuličku... což potěší, já vždycky myslela, že umím jenom z komára velblouda.

S čistým svědomím říkám, že tu oslavu jsem plánovala dýl, jak vlastní svatbu, víme.

I ty pozvánky jsem rozesílala předem a ne až v den události :D

Jeli jsme narvaný tak, že se nás soused ptal, jestli se stěhujeme. Kočár neměl šanci. Což nevadilo, alespoň babičky konečně ozkusily, co je zač to ergonomický nosítko! Říkala jsem si, že zpátky pojedem lehký jako vánek. Haha. Měli jsme navíc ještě na střeše rakev (střešní box!) a zase se nám to auto zdálo malý! Hosté taky nebyli troškaři a já už organizuji slavnostní otevření hračkárny.

Dorazilo 28 osob včetně dětí. Děda z vedlejší vesnice nedorazil, ale poslal obálku s bankovkou. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ta obálka však na sobě neměla černý pruh! Jinou prý děda doma nenašel :D Nebudeme pověrčiví! (Jinak je to ale prosím opravdu hodnej děda :) )

Pro takový počet osob mi výpočty ukázaly, že bych měla upéct 3 dorty. (Pravda je taková, že jsem se nemohla rozhodnout který a tak jsem prostě upekla všechny...). Plus muffiny. Plus chlebíčky. Tady se zas ukázalo, v čem určitě nejsem po mámě :D Z mejch chlebíčků máma měla málem osypky, že nevypadaly dostatečně reprezentativně! Tsss.

Ale zas mi pochválila dorta, že takovej za celej život ona nedostala a to potěší! Duhový dort nebyl duhový jen zvenku, ale i zevnitř!

Prvně jsem na dort koupila prskací fontánu. Bylo to vidět. Píchla jsem jí tam obráceně, hrotem nahoru. Naštěstí pantáta není blonďatej, ale plešatej, takže na to hned přišel a fontánu i zdárně zapálil. Efekt báječnej, fakt že jo.

Jak jsem psala, na oslavě byly i děti, takže jako správná hostitelka myslící na vše jsem pověřila manžela zprovozněním taneční podložky, zapojením Playstationa a připravila jsem si i kouzelnické vystoupení. No... trapnomagie by Aliexpress a Google, ale na některé triky jsem vážně nachytala i dospělé!

V obýváku byl prázdný koutek... který přímo škemral o to učinit z něj foto-koutek! Jednoduché a efektivní. Do krabice naházíte starý brejle, starou podprdu, potápěčskou výstroj, nějaký klobouk, paruku... nějaký kartičky z Aliexpressu... krabici hodíte do kouta a je hotovo!

Součástí programu byl i IQ test národa aneb hodně muziky za málo peněz. Za 15Kč! 3 kartičky. 2 jezdci, 2 koně. Dejte kartičky tak, aby každý jezdec měl svého koně. Opravdu skvělý hlavolam.

Během večera jsem nechala kolovat lampion štěstí, na který měl každý napsat, co Mathimu přeje do dalších let. Asi jsem nedala dostatečné instrukce, jelikož tam někteří napsali přání i s jménem a pomalu se směrovacím číslem... a tak večer, když jsme šli lampion vypustit za vesnici, jsme se modlili, aby jsme se neviděli v Krimi zprávách jako "Banda 20 žhářů podpálila stodolu."

Z oslavy mám velice pěkné fotky. Být to na mně, ač normálně fotím vždy a všude, nemám skoro žádné. Ani nevíte, jak mě těší, že bratranec Jirka se svým fotoaparátem nelenil!

Zdá se Vám to jako dokonalá oslava? Nenechte se mýlit, že by se něco nepo.... i u nás se dějou věci!

To je tak, že mě táta pomalu mohl zatknout za vraždu manžela. Nebo aspoň za pokus!

Měl to být zlatý hřeb večera a celé oslavy.

Plán: V místnosti se u stropu ladně vznášejí balonky.

Realita: Balonky visí hlavou dolu přivázané na šňůře.

Plán: Balonky se využijí na šmoulí karaoke party. Postupně odzpíváme celej Nonstop.

Realita: Pověřuji Martina k nafouknutí balonků. Odebírá se do patra. Bum! Všechno helium je v pr.... ve vzduchu. Hračky mi nenávratně spadly do kanálu. Můj manžel mi je nenávratně spláchl do hajzlu... tak si to představte! Samozřejmě ještě, že se mu nic nestalo, ale představte si to!